Právě tyto dvě učebnice se ucházejí o titul nejlepší evropské učebnice, o němž se rozhodne na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem už ve středu. Texty vydává plzeňské nakladatelství Frau­s.

V žebříčku nejotravnějších činností spojených školou žáci v loňském průzkumu nejčastěji zmiňovali nezáživnou výuku některých předmětů (52 procent). Nápadité učební texty mají nudu vyhnat z lavic i dětských pokojů.

„Probíranou látku doplňují cvičení, fotografie, obrázky nebo další grafické prvky, které tvořivě téma doplňují a přibližují učivo žákovi. To vše může ještě více vyniknout v interaktivní podobě knížky, jež nabízí mnohem rozsáhlejší využití než klasická tištěná učebnice,“ uvádí jednatel nakladatelství Jiří Fraus.

Kvalitní výukové materiály oceňují v první řadě pedagogové. „Žáci si zasluhují vynikající učebnice, jako jsou tyto. Teď už jen zbývá, aby si je vybrali učitelé, kteří s nimi budou kreativně pracovat,“ je přesvědčena děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radka Wildová. Účast ve finále soutěže na frankfurtském veletrhu považuje za důkaz odborné úrovně českých pedagogů.

Peněz na učební pomůcky je o polovinu méně

Bohužel na kvalitní pomůcky se u nás nedostává finančních prostředků. Průměrná životnost jedné učebnice je čtrnáct let. Když se ve školství šetří, jako první se vždy škrtají výdaje na knížky a výukové materiály. Zatímco v roce 2007 měl ředitel ZŠ na nákup učebních pomůcek v průměru 934 tisíc, letos to je už méně než polovina, 407 tisíc. Jak vyplývá z údajů rakouského ministerstva školství, Rakousko v tomto školním roce dotuje učebnice na druhém stupni ZŠ 95 eury (cca 2 350 korun), u nás jen čtyřmi (99 korun) „Již před rokem byla situace kritická, od té doby se nezlepšila. Z peněz, kterých je spíše méně, jsme schopni hasit jen největší požáry,“ potvrzuje Miloslav Hubatka, ředitel Základní školy J. Mareše ve Znojmě.

Není výjimkou, že žáci druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázií si platí velkou část učebnic. Pro jejich rodiny to představuje každoroční minimální výdaj tisíc korun. Pokud na to mají. „Rodiče našich školáků v rostoucí míře nejsou schopni dětem platit ani pracovní sešity a často žádají o strpení s platbou,“ přiblížil situaci ve znojemském regionu Hubatka.