Nejsilnější vládě! za posledních dvacet let

„A ten není ani zdaleka průměrný, žádných deset tisíc,“ posteskne si Jaroslav, který dorazil spolu s dalšími osmi handicapovanými z Hradecka. Navzdory nepříliš zářivým vyhlídkám se ale usmívá. Na Václavské náměstí totiž dnes přišlo  protestovat podle odhadů 90 až 160 tisíc lidí. 

Že jde o pravděpodobně největší demonstraci za posledních dvacet let, je poznat už 
v metru. Dostat se po půl jedné ze stanice Muzeum obnáší notnou dávku trpělivosti, probít se až k pódiu pod koněm je úkol takřka nadlidský. Všude jsou  slyšet řehtačky, lidé troubí a pískají, někteří mávají hesly typu Díky tobě, Kalousku, už nemáme na housku. Většina  má placku s nápisem Stop vládě nebo Stydím se. Ve stínu zaparkovaného automobilu se dokonce choulí podobnými hesly polepený slepecký pes.

„Je to dobrý, je to plný,“ říká muž, který se snaží proklestit si cestu k pódiu. Starší pán mi podává petiční arch proti zastropování důchodů. „Tohle musí skončit,“ dodává. Poslední kapkou byl pro mnohé soud s Vítem Bártou. „Nám říkají, ať utahujeme opasky, a přitom rozkrádají zemi před očima,“ kroutí hlavou žena 
s píšťalkou. Padají i další jména: mazánek a kolibřík, Mostecká uhelná, plzeňská práva.

„Nechceme reformy změnit, chceme je zrušit! Dávali jsme stovky návrhů, jak by měly vypadat. Tahle demonstrace není politická, je to sociální protest naštvaných lidí,“ zuří na pódiu odborový předák Jaroslav Zavadil, jehož slova tlumočí překladatel na obří obrazovce do znakové řeči. „Strany nazývají slizkou jedna druhou. Přitom je slizká celá vláda,“ rozléhá se Zavadilův hlas Václavákem.

Každou chvíli se dav musí zmáčknout, aby mohla projet záchranka. Desítky tisíc protestujících a sluníčko dělají své – v tlačenici zkolabuje během hodiny asi deset lidí.
Stále více rozhořčeni jsou i zdravotně postižení. „Za této vlády jsme v ulicích více než kdy dříve. Reformy jsou namířeny proti nám. Zhoršila se možnost zaměstnávání, služeb, podmínky. Ministr Heger připravuje  další zákony, které nám znemožní péči, již tolik potřebujeme,“ obává se šéf Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

K lidem v důchodu, handicapovaným a odborům se tentokrát přidali i studenti. Ty namíchly reformy exministra školství Josefa Dobeše (VV). Svou nelibost mu dali už najevo před necelými dvěma měsíci během Týdne neklidu.

„Vláda zavádí nucené práce a říká jim veřejná služba. Sociálně slabé nazývá nepřizpůsobivými. Když jsme se ohradili proti školnému, přejmenovala ho na zápisné. Kauza plzeňských práv, Kindl a jeho mafie rozdávali tituly podle zákonů trhu. Je škoda, že mnozí politici by bez toho vysokou školu neměli,“ shrnuje výhrady Lukáš Matoška z iniciativy Za svobodné vysoké školy.

Sobotní demonstraci přijeli podpořit i zástupci slovenských a evropských odborů. Společnou řeč tu našly desítky organizací, svazů i opoziční politické strany. Jejich požadavek na vládu, doprovázený zvoněním klíčů, zní: Zastavte nesmyslné reformy, odstupte a uspořádejte nové volby. My už jsme vaši demisi přijali.

Řidič Smetana sklidil ovace. Pak se vydal policii

Že mu někteří politici nejdou pod fousy, dal třicetiletý olomoucký řidič Roman Smetana najevo už před volbami. Na plakáty s politickou kampaní přimalovával tykadla a přepisoval předvolební hesla. A protože odmítl vykonat uložený trest v podobě sta hodin obecně prospěšných prací a domácího vězení, dostal napařeno rovnou sto dnů za mřížemi. Ani k tomuto trestu ovšem nenastoupil, za což mu nyní hrozí další postih.

Během sobotní demonstrace upozornili na přítomnost dnes už bývalého řidiče DPMO Romana Smetany zástupci Federace strojvůdců, kteří mu vyjádřili podporu. Po jejich slovech se ze statisícového davu ozval potlesk a nadšené pískání.

Bývalý řidič ovšem poté šel a sám se vydal policii. Když ho potom strážci pořádku vedli v doprovodu několika desítek demonstrantů na služebnu v Krakovské ulici, pokřikovali lidé na příslušníky v uniformách „hanba“ a „gestapo“.

Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové, která bývalého řidiče při zatčení doprovázela, je Smetanovo rozhodnutí rozumné. „Dostatečně upozornil na to, že trest považuje za protiprávní, že by neměl být ve vězení. Ale myslím si, že nebylo nutné setrvávat v ilegalitě,“ podotkla Anna Šabatová.

Romana Smetany se na začátku dubna zastali i předseda Strany zelených Ondřej Liška a spisovatelka Tereza Brdečková. Ti se obrátili na ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) s žádostí, aby podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch bývalého řidiče. Zaslali mu dopis, který podepsala více než tisícovka lidí.

„Jako občané sledujeme s krajním znepokojením narůstající případy, kdy byrokracie platí víc než zdravý rozum,“ uvádí se v petici, kterou mohou lidé podepsat na internetu. Podle signatářů je trest, který soud Smetanovi uložil, nepřiměřeně přísný.

Šéfka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková: Zastavíme je jakýmkoliv způsobem. Klidně generální stávkou

Nadstandardy, dojezdové vzdálenosti k lékaři i znevýhodňování zdravotně postižených, to jsou věci, které leží na srdci zdravotnickým a sociálním odborům 
v čele s Dagmar Žitníkovou. Přece nebudete dojíždět za nemocnou maminkou do eldéenky tři hodiny, zlobí se odborářka, která je odhodlaná udělat cokoliv, aby zabránila vládě v prosazování reforem.

Jste spokojená s průběhem sobotního protestu?
Demonstrace byla naprosto úžasná, protože lidé zcela jasně vyjádřili, proč tam přišli a co chtějí. Splnila účel, který měla.

Už se vám dostalo od vlády nějakých ohlasů?
Žádné přímé vyjádření nemám. Zatím to ale vypadá, že se politici nechystají akceptovat fakt, že jsou nedůvěryhodní pro 90 procent lidí. Nejdůležitější tedy budou další vyjednávání odborů, která proběhnou tuto středu.

Pokud vláda požadavky neakceptuje a neodstoupí, jak budete postupovat?
To se rozhodne ve středu, ale nic nemůžeme vyloučit.

Ani generální stávku?
Za stávající situace přichází v úvahu cokoliv. Každý den pokračování této vlády je pro Česko neštěstím. Rozhodli jsme se to zastavit za použití jakýchkoliv prostředků. S vládou jsme se snažili vyjednávat dva roky. Dávali jsme připomínky, ale nikdo na ně nebral zřetel. Šlo vždy jen o monolog z vládní strany.

Co se týče zdravotní a sociální oblasti, jaké akce plánujete 
v nejbližší době?
Na středu připravujeme společně s Národní radou zdravotně postižených a Svazem pacientů happeningovou akci u ministerstva zdravotnictví. Chceme vědět, jak bude vypadat časová a místní dostupnost. Velmi nám to leží na srdci, protože by to mohlo způsobit nejen snížení počtu lůžek a oddělení v nemocnicích, ale i zánik zdravotnických zařízení. Je nepředstavitelné, aby člověk, který má rakovinu a po léčbě je mu špatně, jezdil na infuzní terapii tři hodiny autem. Stejně tak se to týká LDN. Umíte si představit, že máte maminku po operaci krčku nebo tatínka po mrtvici, kteří potřebují doléčení na LDN, a vy za nimi budete jezdit tři hodiny?

Když se souhrnně podíváme na zdravotní reformu , co jsou hlavní reformní body, které byste chtěli změnit?
Pokud Ústavní soud rozhodne o zavedení nadstandardů, mohly by se velmi rozšířit. Ve zdravotnictví by pak bylo mnohem více přímých plateb, takže by si lidé rovnou u lékaře hradili plomby, lázeňskou péči a podobně. To je podle nás asociální a mnozí pacienti na to nemají dost peněz. Navíc teď pojišťovny vypověděly smlouvy nejen nemocnicím na akutní péči, ale i LDN. Pan ministr Hager říká, že chce podporovat dlouhodobou péči. Na druhé straně ale probíhají opatření, která tomu vůbec nenasvědčují. Obáváme se také nových zákonů, které  mají měnit fungování zdravotních pojišťoven, zavádět dvousložkové pojistné a řízenou péči, jaká funguje v Americe.

A jak to vypadá v oblasti sociálních služeb?
To je podobná situace. Některé předpisy poškozují postižené a zajištěno není ani financování stávajících služeb. Nyní v této oblasti chybí téměř miliarda. Pan ministr Drábek sice nějaké drobné přihodil, ale to v žádném případě nestačí.