„Objev sádry nás opravdu překvapil, protože dosud nebyly z této doby žádné doklady o jejím využití ve střední Evropě," řekl geolog Dalibor Všianský z Přírodovědecké fakulty MU. Využití sádry je doloženo například v oblastech Předního východu už v době předkeramického neolitu, tedy z období 8600 až 5500 let před naším letopočtem.

Na výzkumu spolu s českými geology pracovali i archeologové. Ti se zaměřili především na takzvanou inkrustaci. „Je to bílá pasta používaná v kombinaci s červenou nebo černou barvou, která vytvořila na nádobách kontrastující vzory. Nejčastěji se používala na konci doby kamenné a začátku doby bronzové," uvedl archeolog Jan Kolář.

U keramiky nalezené ve střední Evropě se vědci složením bílé hmoty používané ke zdobení zabývali poprvé. Sesbírali desítky vzorků z celé Moravy a pomocí rentgenu ve výzdobě našli stopy čtyř materiálů – kaolinu, kostí, uhličitanů a sádry.

Výroba i výzdoba nádob byla podle odborníků závislá na lokálních podmínkách. 
„V produkci a spotřebě keramiky nemáme v této době doklady o masových přesunech, jako se to dělo například u kovových artefaktů," doplnil geolog Jan Petřík. 

Archeologové zjistili, že i pravěcí lidé ve střední Evropě znali sádru a používali ji při výrobě keramiky.