Největší podpoře voličů se více než měsíc před sněmovními volbami podle průzkumu těší hnutí ANO (28,2 procenta). Od vítěze předčasných voleb v roce 2013, ČSSD, ho v současné době dělí více než čtrnáct procentních bodů.

Nadále roste i podpora mimoparlamentním subjektům. Řada voličů se rozhoduje hned mezi několika politickými nabídkami. Díky tomu má potenciální šanci zasednout po volbách do sněmovních lavic až deset politických subjektů.

"Od předchozího měření volebního potenciálu však hnutí Andreje Babiše zaznamenalo vlivem medializovaných kauz dvou a půl procentní pokles podpory," poznamenal ředitel agentury Jan Kubáček.

Naopak ČSSD mírně roste (13,9 procenta), o procento pak předstihla KSČM (12,9 procenta). S dvouprocentním odstupem pak následuje ODS (10,9 procenta). Pátí jsou Starostové a nezávislí s volebním potenciálem 6,2 procenta. TOP 09 s 5,9 procenty se o šesté a sedmé místo dělí s Piráty. 

Následuje samostatně kandidující KDU-ČSL s naměřeným volebním potenciálem 5,7 procenta a Robejškovi Realisté s potenciálem ve výši 5,5 procenta. Skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírá politická formace Tomio Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se ziskem 5,3 procenta deklarovaného volebního potenciálu.

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně jsou Zelení se zjištěným volebním potenciálem 3,6 procenta. Následuje ODA s 3,5 procenty volebního potenciálu, Svobodní (SSO) s 2,8 procenty vyjádřených sympatií a Strana práv občanů s volebním lídrem Františkem Ringo Čechem, která dosáhla 2,4 procenta volebního potenciálu.

Volební potenciál - září 2017Zdroj: archiv

Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb.