„Zjišťovalo například schopnosti při interaktivní manipulaci s přehrávačem MP3 či chytré usazení účastníků narozeninové oslavy u stolu," vysvětlil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

V těchto praktických zadáních patnáctiletí Češi uspěli. Jsou na tom stejně jako teenageři z Německa, Francie, USA či Rakouska. „Jsem rád, že předstihli své vrstevníky ze Švédska, Dánska, Slovenska či Ruska," kvitoval úspěch dětí a jejich kantorů ministr školství Marcel Chládek.

Správná cesta

Nejvíc ho těší, že se tím potvrdila správnost nastoupené cesty od biflování k učení v souvislostech. Po elektronickém vyplnění úloh se žáci zařadili do šesti výsledkových úrovní. Ti, kteří dosáhli alespoň druhého stupně, uspěli. „Pod úrovní dvě je v Česku jen patnáct procent dětí. Na tyto žáky se musíme soustředit," uvedl Tomáš Zatloukal.

Zajímavé je, že Poláci, kteří výrazně bodovali v prověřování matematické gramotnosti, při řešení praktických životních situací v domácnosti nebo nakládání s elektronikou selhali. V pásmu nezpůsobilosti se umístila plná čtvrtina polských dětí. „Ukazuje se, že plošné testování, které se zaměřuje jen na konkrétní znalosti v daném předmětu, je slepou uličkou. Na školách se musí kombinovat oba způsoby, tedy vědomosti i schopnost je používat, nabiflovaná fakta sama o sobě nejsou zárukou úspěchu," míní šéf resortu Marcel Chládek.

Skvělé výsledky asijských zemí

Výjimku tvoří asijské země, konkrétně Japonsko, Singapur a Jižní Korea, které pravidelně vítězí ve srovnávacích testech PISA, a to jak v jednotlivých gramotnostech, tak nyní při schopnosti žáků komplexně řešit problémové situace. Vzhledem k tomu, že část zadání se týkala i využívání spotřební elektroniky, je úspěch Asiatů pochopitelný. „Vždy jsem byl pro zapojení výpočetní techniky do vyučování od raného věku. Budeme se snažit, aby se evropské peníze využily na nákup tabletů do prvních tříd. Podmínkou však je, aby s nimi učitelé uměli pracovat a aby je dostaly všechny děti," řekl ministr.