„Výrazná většina lidí by skutečně uvítala, kdybychom je odměňovali za dobré chování – tedy za to, že nekouří, sportují a chodí na preventivní prohlídky. Další třetina by zase uvítala, kdybychom jim mohli nabídnout rozmanitější nabídku preventivních služeb," řekl Deníku šéf Svazu zaměstnaneckých pojišťoven Ladislav Friedrich.

Čtěte také: Počet zdravotních pojišťoven by se mohl snížit, soudí Sobotka

Inspirace z ciziny

Kolik pojišťovny posílají na léčení?
1995 93,3 mld.
2000 132,9 mld.
2005 191,3 mld.
2010 243,3 mld.
2014 254,7 mld.
2015 269,2 mld.
Zdroj: ÚZIS

Jenomže nic z toho jim pojišťovny nabídnout nemohou. Jejich manévrovací prostor je velmi omezený. Podle Friedricha je proto čas na změnu. Tou by prý mohlo být takzvané nominální pojištění. Tento typ platby by totiž pojišťovnám umožnil, aby si samy řekly o sumu, kterou chtějí od svých klientů vybírat. Každá by si mohla vymyslet jinou částku. „Nominální pojištění se totiž skládá ze dvou částí: první se stejně jako dnes strhává z platu a závisí na příjmu klienta. Druhou si stanoví pojišťovna sama podle toho, jak potřebuje," vysvětluje Friedrich.

Lidem, kteří o své zdraví pečují, tak může pojišťovna část platby odpustit. Chronickým kuřákům a alkoholikům naopak naúčtuje víc. Podobný systém už podle Friedricha funguje třeba v Nizozemsku.

Lékaři a ekonomové souhlasí. Křivka výdajů na léčení totiž strmě stoupá. Jen za posledních patnáct let platby nabobtnaly dvojnásobně – pojišťovny dnes za své klienty vydají kolem 270 miliard korun. Největší sumu přitom pošlou právě na léčení civilizačních chorob, kterým se dá předcházet. „A to není všechno. Díky nominálnímu pojištění získá pojišťovna i větší samostatnost. Není pak tolik závislá na politicích a ekonomických výkyvech," chválí další přednost systému lékař a bývalý poradce ministerstva zdravotnictví Pavel Vepřek.

Čtěte také: Češi se bojí ohně, nejčastěji je spláchne voda

Bez vlivu politiků

Dnes totiž podle něj rozhodují o tom, kolik stát zaplatí za nezaměstnané, politici. Takže pokud se země ocitne v krizi a počet lidí bez práce vzroste, příjmy pojišťoven se propadnou. To by se s nominálním pojištěním změnilo. Pojišťovny by si mohly výběr upravit tak, aby nestrádaly. Současně by získaly další nástroj, jak bojovat v tvrdé konkurenci o klienty. „Pojišťovna by musela vymyslet takovou sumu, která by jí stačila na hospodaření a která by neodradila klienty," doplňuje Vepřek.

Nominální složka pojištění se podle něj obvykle vyhlašuje jednou za rok a je povinná pro všechny klienty nad osmnáct let. Platí si ji i důchodci. „Naopak nezaměstnaným ji hradí sociálka," pokračuje.

Nominální pojištění už v minulosti navrhoval exministr za TOP 09 Leoš Heger. Neúspěšně. Novému způsobu pojištění by se nebránilo ani ANO. „Podpořilo by to cenovou konkurenci pojišťoven a byla by možnost zavést bonusy pro motivaci pojištěnců," řekl Babišův poradce pro zdravotnictví Adam Vojtěch. Naopak ČSSD je proti. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík se sice nevyjádřil, jeho předchůdce Svatopluk Němeček ale v minulosti nominální pojištění odmítl.

Čtěte také: Děti, psi či sport. Když se zábava změní ve škodu za statisíce

VERONIKA RODRIGUEZ