Kliknutím zvětšíteA možná právě proto, že jde o nemoc, která muže a ženy čím dál častěji posílá do ordinací odborníků, se stala ústředním tématem Světového dne zdraví, který připadá na pátek 7. dubna a vyhlašuje ho Světová zdravotnická organizace.
Depresivní stavy se podle kralupské praktické lékařky Zity Čermákové projevují pokleslou náladou. „Člověku se nechce vstát z postele, i když je třeba víkend. Často se přidávají i úzkosti, které můžeme popsat jako bolest na hrudi, bušení srdce, sevření hrudníku i nechutenství," vysvětlila Zita Čermáková.
Na akutní stavy úzkosti může obvodní lékař předepsat benzodiazepiny, což jsou sice lehká antidepresiva, ale přesto návykové léky. „Při depresi zase pomáhají léky, které umí vrátit hormon nálady serotonin," upřesnila Zita Čermáková s tím, že praktický lékař má omezené možnosti předepisování léků. Mnohem častěji vystavuje žádanku ke specialistovi, tedy psychiatrovi.
S takovými pacienty má bohaté zkušenosti Renata Nekolová, která před více než před dvaceti lety v Mladé Boleslavi založila Linku důvěry SOS. Upozornila, že pokud lidé včas nevyhledají odborníka, může jim hrozit nejen to, že ráno nevstanou z postele, ale často je mohou přepadat i sebevražedné myšlenky.
„Problémem může být i to, že pokud známí či příbuzní takového člověka neví, že má tyto problémy, mohou ho kvůli popsaným příznakům považovat například za líného, což situaci neprospěje," sdělila Renata Nekolová.
Pokud příznaky trvají déle než dva týdny, je nutná návštěva obvodního lékaře, který zařídí odborná vyšetření a následně pacienta pošle k psychiatrovi. Ten už na základě diagnosy doporučí vhodnou léčbu. „Nejúčinnější bývá kombinace psychofarmak, antidepresiv a psychoterapie, kde lidé mají možnost uvědomit si příčinu onemocnění a mohou na sobě začít pracovat," poznamenala Renata Nekolová.
Přiznala však, že má bohužel i zkušenosti, kdy lidé s depresemi vyhledají pomoc pozdě. „To s sebou samozřejmě nese i určitá rizika. Kromě nadměrné konzumace alkoholu, jímž lidé své problémy nejčastěji řeší, také mnohem delší léčbu či zmíněnou sebevraždu," dodala zakladatelka Linky důvěry SOS Mladá Boleslav.
Nejvyšší počet sebevražd připadá na jaro
O tom, že deprese může mít i smrtelné následky, vědí i policisté. U případů sebevražd vedou speciální statistiky, ve kterých je jako jedna z příčin uvedena právě duševní porucha.
Na druhou stranu mají ale v některých případech omezenou možnost jednoznačně určit, zda příčinou náhlého selhání byla právě deprese.
„Těžké je odpovědět i na to, jaký typ sebevraždy takoví lidé nejčastěji volí. Rozeznáváme celkem devatenáct druhů sebevražd a v tabulkách máme i kolonku na jiný druh. Setkáváme se s oběšeními či skoky z výšky nebo pod vlak," doplnil nymburský policejní rada Marek Šmíd.
Duševní vyrovnanost člověka však mohou ovlivnit i další okolnosti. Pokud se v médiích často objevují zprávy o sebevrazích, začne případů přibývat. „Je to dokázané na základě analýz. Člověk, který si o sebevraždě přečte, může později nabýt dojmu, že to není nic tak těžkého," upozornila policejní mluvčí Dana Čírtková.
Zajímavé je, že nejvyšší počet sebevražd připadá na jaro. Český statistický úřad uvádí, že nejkritičtějšími měsíci jsou březen a duben. Nicméně svou roli může hrát i změna letního času na zimní, případně předvánoční čas.
13
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
