Obraz provedl průzkum v devíti obchodních řetězcích po celé České republice, celkem prozkoumal 2 255 balení kuřecích prsou. Takzvanou nemoc bílých vláken, která se na mase projevuje skrze bílé tukové pruhy, našla organizace u 96 procent vzorků.
Maso zdraví neohrožuje, jde o jakostní ukazatel
Neexistují vědecké poznatky o tom, že by přiměřená konzumace masa s tzv. nemocí bílých vláken poškozovala zdraví lidí. Nemoc bílých vláken není terminus technicus. Odborníci ji berou jako jakostní ukazatel, který není regulován právními předpisy. U takového masa dochází ke změnám nutričních parametrů, obsahuje vyšší podíl tuků.
„Supermarkety nabízí svým zákazníkům maso z přešlechtěných a nemocných kuřat. Tato plemena jsou vyšlechtěna k co největšímu a nejrychlejšímu růstu, až jim místo svalů roste tuk. Nepřirozená rychlost růstu si vybírá krutou daň ve formě nejrůznějších zdravotních problémů a nemocí, včetně nemoci bílých vláken, se kterou se v supermarketech zákazníci setkávají naprosto běžně,“ vysvětlil koordinátor kampaně Rychlokuřata ze spolku Obraz Radim Trojan.
Nejčastěji se má maso s nemocí bílých vláken podle organizace nacházet v regálech obchodů Kaufland a Penny. Jen nepatrně méně pak i v dalších - Bille, Lidlu či Tescu.
play_fill
Nemoc bílých vláken přitahuje pozornost vědců poslední dekádu. Za tu dobu vzniklo několik studií, které potvrzují, že takové maso může být z hlediska kvality problematické. „Výsledky ukázaly, že jak silné, tak středně silné filety s bílými pruhy měly vyšší obsah tuku, nižší hladinu bílkovin, sníženou kvalitu bílkovin. Navíc silně bíle pruhované filety vykazovaly vyšší energetický obsah ve srovnání s normálním masem,“ popsali ve společné studii vědci z univerzity v Bologni a An-Najah National University v roce 2014.
Druhá jmenovaná univerzita se k výzkumu vrátila i v roce 2019, kdy k obdobným závěrům došli i u krůtího masa.
Autentické záběry z velkochovů kuřat. Upozorňujeme, že video není pro slabé povahy:
Aktivisté proto vybízejí řetězce, aby se připojily k závazku ECC - European Chicken Commitment, který definuje nové standardy pro chov kuřat. „Ve Francii, Německu i v Polsku firmy tento závazek přijímají. U nás tak zatím z obchodních řetězců učinily pouze Trefa, Terno a Konzum Ústí nad Orlicí nebo třeba restaurační síť Bageterie Boulevard,“ poznamenal Trojan.
Pomohou dotace na lepší chovy, tvrdí řetězce
Deník oslovil všechny jmenované řetězce, zda se chystají závazek přijmout. Odpověď se podařilo získat od společnosti Lidl. S organizací Obraz je v kontaktu a welfare zvířat považuje za důležitý. I proto svoji nabídku rozšířila o kuřecí maso, které pochází z chovů, které na welfare zvířat dbají více, než kolik jim nařizuje platná legislativa. „Oproti konvenčním podmínkám mají tato kuřata více prostoru pro život, delší dobu výkrmu, vyšší podestýlku a krmivo bohaté na kukuřici,“ sdělil mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Kuře bez drobů, prsní řízky a stehna nesou označení Z farmy na stůl.
Pro větší změnu je ale podle Mylera důležité, aby se do diskuze i přijímání ECC zapojili i samotní producenti drůbeže a také stát, konkrétně ministerstvo zemědělství. „Ideální by bylo, aby ministerstvo vypsalo nové dotační tituly na produkci dle ECC a současně „utlumilo“ dotační tituly na stávající chovy,“ navrhl mluvčí. Možnosti, jak se k ECC připojit, Lidl hledá.
Welfare chovy mají vyšší náklady, a proto prodávají své maso oproti konvenčním chovům dráž. To je ale znevýhodňuje před levnější produkcí.
Češi si za kvalitnější maso připlatit nechtějí
Samotné řetězce navíc čelí neochotě zákazníků si za dražší produkt připlatit. „Naši zákazníci preferují více standardní drůbež oproti BIO drůbeži, kterou však máme též v sortimentu,“ uvedla pro Deník před časem ke spotřebitelskému chování zákazníků mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Problémem také je, že současná spotřeba kuřecího masa je v Česku natolik vysoká, že by ji produkce z volných nebo BIO chovů nedokázala pokrýt.
V České republice je kuřecí jedním z nejvíce konzumovaných druhů masa. „Obliba drůbežího masa neustále roste a za posledních deset let se jeho spotřeba na obyvatele zvýšila o 5,3 kg na 29,8 kilogramu,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) ke spotřebě masa v roce 2021. Loni se spotřeba opět navýšila, na 29,9 kilogramu.
Samotná česká produkce ale podle ČSÚ naopak meziročně klesla, a to o čtyři procenta.
Veterinární správa nezjistila pochybení
Podle zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera se problematikou zabývají různá vědecká pracoviště. „Současná úroveň poznání nepodporuje (ale ani nevyvrací) tvrzení ochránců, že by příčinou bylo špatné zacházení se zvířaty nebo nevyhovující podmínky jejich výkrmu,“ tlumočil prohlášení této instituce.
Vyřešení problému je podle něj i v zájmu chovatelů a zpracovatelů. Toto maso má totiž nižší hodnotu jak pro prodej, tak pro zpracování na výrobky. „Státní veterinární správa se s tímto fenoménem setkává pouze v rámci stížností spotřebitelů,“ uvedl.
Při veterinární prohlídce na jatkách veterináři nezpozorovali nic, co by indikovalo, že maso trpí zmíněnými vadami. „Zvířata při prohlídce před porážkou nejeví žádné neobvyklé chování ani příznaky bolesti či utrpení. Při prohlídce masa po poražení není tato vada nijak patrná,“ zmínili veterináři.
Při veterinární prohlídce se evidují mimo jiné tyto skutečnosti: doba přepravy, způsobilost a stav zvířat, poranění, úhyny, chování zvířat jednotlivě a jako celku, poruchy chování a veškeré neobvyklé změny na tělech a orgánech (otlaky, prosáknutí, překrvení, poranění či otoky a další).
