V Praze například Všeobecná fakultní nemocnice také těží ze zkušeností z loňska. „Vzhledem k tomu, že je v tuto chvíli u nás hospitalizovaný jen jeden covid pozitivní pacient, není důvod k žádným obavám. Během uplynulých covidových vln jsme si navíc vyzkoušeli, že máme připravené postupy, které jsme schopni obratem uvést do praxe, a nárůst pacientů zvládnout. Oproti první vlně jsme nyní dobře zásobení potřebným zdravotnickým materiálem,“ ujistila tisková mluvčí Marie Heřmánková.

Na Bulovce také nic nenechávají náhodě. „Na příjem pacientů jsme připraveni jako v jarních měsících a při případném zvyšujícím se počtu budeme otevírat, respektive transformovat naše lůžkové kapacity. Celkově máme 106 JIP lůžek, z toho jsou čtyři dětská, deset na oddělení neonatologie a 92 jich je připraveno pro dospělé,“ potvrdila Simona Krautová z oddělení komunikace.

Také středočeské nemocnice nic nepodceňují. Na možnou další vlnu pandemie jsou dobře připraveni například v Kolíně. „Ostré cvičení s pandemií jsme ve třech vlnách zvládli. Máme kapacity, pomůcky i kyslík. Proočkovanost personálu je 90 procent, a jsme tak nachystáni,“ potvrdil Petr Chudomela.

V kolínské nemocnici navíc uplatňují symptomatickou léčbu zápalu plic. „Naše nemocnice byla první v republice, kde jsme do léčby covidových pacientů podle studií zapojili MLS laser, který blokuje rozvoj masivního zánětu a krotí cytokinovou bouři. Využíváme ho i pro léčbu postcovidového syndromu pro regeneraci poškozené plicní tkáně,“ doplnil primář Lukáš Cibulka.

Benešovská Nemocnice Rudolfa a Stefanie bude podle mluvčího Petra reagovat operativně. „Jsme schopni rychle přebudovat tři oddělení na covidová, kde poskytneme péči pacientům až na stovce lůžek,“ uvedl mluvčí nemocnice.

Pro případy udržení životních funkcí u covidových pacientů má zařízení připraveno nad rámec běžného provozu na jednotlivých odděleních dalších devatenáct ventilátorů. Současně lze do péče o větší množství pacientů znovu zapojit vojáky, středoškoláky z benešovské zdravotnické školy nebo studenty medicíny.

Speciální sklad pro covidové pomůcky

Ani v Příbrami situaci nepodceňují. „Na další vlnu epidemie koronaviru se cítíme být připraveni. Získali jsme mnoho cenných zkušeností a jsme schopni přepnout do covidového režimu v řádu několika hodin. Věříme tak, že se o pacienty zvládneme postarat i při zachování dalších funkcí nemocnice. V současné chvíli máme například vyhrazen sklad pro covidové pomůcky, aby nedošlo ke stejné situaci jako v loňském roce, kdy nastal jejich nedostatek,“ uvedl mluvčí nemocnice Martin Janota. V příbramské nemocnici nyní léčí dva pacienti s infekcí koronaviru, z nichž je jeden hospitalizováno na oddělení ARO.

Také v berounské nemocnici vychází z cenných zkušeností, které získali na jaře letošního a na podzim loňského roku. Jsou také připraveni přeměnit vybrané části nemocnice na covidová oddělení během několika hodin. „V rámci získaných zkušeností všech aktuálně dostupných informací jsme na případnou další vlnu koronaviru velmi dobře nachystaní. Provoz nemocnice organizujeme tak, aby byl co nejlépe připraven na události mimořádného charakteru,“ uvedla stručně ředitelka berounské nemocnice Nataša Petsini.

Čtyři stupně podle počtu pacientů

Jak uvedl jednatel Masarykovy nemocnice Tomáš Jedlička, v Rakovníku se nijak speciálně ve srovnání s loňským rokem nechystají. „Neděláme v podstatě žádné velké přípravy. Došlo k dohodě, že budeme postupovat stejně jako na jaře.

Máme navrženo schéma čtyř stupňů organizačních opatření v závislosti na počtu pacientů. Předpokládáme ale menší počet nemocných než v jarních měsících,“ uvedl Tomáš Jedlička. V rakovnické nemocnici je k dispozici pět lůžek ARO včetně jedné rezervy, šest lůžek na oddělení jednotky intenzivní péče, tři lůžka NIP a v neposlední řadě deset lůžek vybavených vysokoprůtokovým kyslíkem.