Připomněla, že nemocnice v kraji, které přetěžuje příliv pacientů s koronavirem, naléhavě potřebují posily. A ve velkém: dohromady by bylo třeba zapojit do zvládání těžké situace další čtyři desítky lékařů a 110 zdravotních sester.

Ano, naléhavě v kraji chybí 150 kvalifikovaných zdravotníků! „Situace ve středočeských nemocnicích je vážná,“ potvrzuje Pecková, která je současně předsedkyní Bezpečnostní rady Středočeského kraje i krajského krizového štábu. Obrací se proto na lékaře a sestry z ambulancí a jednodenní chirurgie nikoli s výzvou, ale s prosbou: přijďte pomoci.

„Prosíme, pokud máte možnost své pacienty přesunout na lepší časy, budeme rádi za pomoc,“ zdůraznila hejtmanka naléhavost situace i význam správného rozhodnutí medicínských profesionálů. „Plně si uvědomujeme, že je nutné zachovat funkčnost ambulantního sektoru, avšak v současné chvíli se zdravotnická zařízení lůžkové péče pečující o covid-pozitivní pacienty dostávají do situace, kdy již nejsou schopna zvládnout péči o tyto pacienty vlastními silami,“ sděluje zdravotníkům.

Žádná vnucená povinnost

Pecková současně zopakovala svá dřívější vyjádření, že nechce zdravotníky překvapovat vydáváním pracovních příkazů (byť vládní usnesení takovou možnost připouští). Ano, ty bude vystavovat, ale až po dohodě a jen lidem, kteří jsou ochotni se zapojit – příkaz tedy vydá kvůli proplacení jejich práce. „Nikoliv opačně,“ ujistila hejtmanka.

Cestující s respirátory - ilustrační foto
Nových případů covidu v Česku ubylo. Nemocnice zůstávají zaplněné

Nemocnice podle jejích slov uplatní jakoukoli kvalifikovanou sílu; vítán je tedy každý zdravotník, který se rozhodne přispět ke zvládání obtížné situace svýma rukama i svými znalostmi a zkušenostmi. Nicméně obzvlášť žádaná by byla pomoc lékařů z jednodenní chirurgie, anesteziologů, internistů, pneumologů, kardiologů, gastroenterologů či ARIPových sester – tedy se specializací na intenzivní péči.

Na facebooku i na twitteru hejtmanka zveřejnila kontakty na 18 středočeských nemocnic, jejichž prostřednictvím si ti, kteří se jsou ochotni zapojit, mohou domluvit konkrétní spolupráci. Nechybí mezi nimi ani všechny velké oblastní nemocnice kraje. Pecková však nabízí i telefonické a e-mailové kontakty na konkrétní zaměstnance odboru zdravotnictví krajského úřadu, jejichž prostřednictvím se rovněž lze přihlásit – přičemž oslovit je možné nejen odborného referenta zdravotní péče Jana Humla, ale i Martinu Benčíkovou pověřenou zastupováním na postu vedoucího oddělení správy zdravotní péče.

Každé uvolněné lůžko se okamžitě zaplní

Nepříliš pozitivní je také situace v Praze. Zatímco v předchozích týdnech ještě některé pražské nemocnice přijímaly pacienty z nejhůře zasažených regionů, v současné době se samy ocitají na hraně kapacit. Například Fakultní Thomayerova nemocnice už nemá žádné volné lůžko. S nemocí covid-19 se zde léčí přes dvě stovky pacientů, což je nejvíce od vypuknutí pandemie. „Situace se mění z hodiny na hodinu. Kapacita je úplně vyčerpaná jsme opravdu na stropě. Je to opravdu hodně zlé,“ popsal v pátek mluvčí Petr Sulek.

Ilustrační foto.
Doktoři z ambulancí se pomáhat nemocnicím zrovna nehrnou. Chybí lůžka i personál

„Každé lůžko, které se uvolní, je vzápětí hned obsazené. Pacienty v akutním stavu přijímáme, ale musíme velice bedlivě zvažovat každé volné lůžko, které se naskytne,“ řekl Sulek. Aktuálně nemocnice shání hlavně záchranáře a všeobecné sestry, těch má ale nedostatek dlouhodobě. „Hodí se každá volná ruku. Pracovní povinnost by nám velice pomohla,“ soudí mluvčí.

Plná oddělení hlásí i Bulovka. „Stavy se mění, někteří pacienti jsou propuštěni, či umírají nebo jsou přemístěni na necovidová lůžka, pokud již nejsou pozitivní na covid-19,“ prozradil mluvčí nemocnice Šimon Štefanides. Poslední volná místa mají k dispozici v Motole i ve Všeobecné fakultní nemocnici, o něco lepší je pak situace v Ústřední vojenské nemocnici, kde zatím potíže s personálem nemají.

Situace v Trutnově se zlepšuje

Z některých míst Česka naopak přicházejí alespoň mírně přívětivější zprávy. Výrazný pokles pozitivních případů i hospitalizovaných pacientů hlásí Oblastní nemocnice v Trutnově, tedy v jednom z okresů, které vláda kvůli kritické situaci 11. února uzavřela.

Ladislav Kadlec, kterému brněnští lékaři aplikovali průlomovou léčbu na covid v podobě aplikace remdesiviru a rekonsvalescentní plazmy.
Průlomová léčba covidu v Brně: nemocný muž se uzdravuje a brzy půjde domů

„Zároveň se významně snížil jak procentuální záchyt nově pozitivně testovaných metodou PCR z průměrných 40 až 50 procent na 30 až 40 procent, ale i celkový počet nově prokázaných pozitivních pacientů. Mohu samozřejmě vycházet pouze z údajů, které máme z naší laboratoře, ale i ty jsou pro nejbližší region dostatečně vypovídající,“ popisuje aktuální situaci ředitel trutnovské nemocnice Miroslav Procházka.

Současně ale dodává, že to neznamená konec problémů s covidem a není důvod k rozvolňování opatření. „Stále je obrovský tlak na lůžka intenzivní péče a stále máme nemocnici plnou covidových pacientů. Lze to ale považovat za ‚důkaz‘, že některá z nastavených opatření nebo jejich kombinace zabírají a fungují,“ tvrdí ředitel trutnovské nemocnice.