Nutriční odborníci je připravovali rok a půl. Dosud se ve špitálech používala dietní pravidla z roku 1955.

Zcela nové pokrmy vaří kuchaři ve VFN již devět měsíců. „Chceme ukázat i ostatním zařízením, že metodická doporučení lze převést do praxe. Na jídelníčku jsou v nabídce stejná jídla pro pacienty i zaměstnance a všem chutná,“ říká ředitel VFN David Feltl s tím, že náklady na potraviny se nijak nezvýšily.

Jídlo má být především chutné a atraktivní. „Záleží nám na tom, aby pacient hlavně jedl, jsme vděčni, když všechno sní,“ vysvětlila Lucie Růžičková, vedoucí nutričních terapeutů.

Vede krůtí pečeně

Dietologové sestavili tři druhy jídelníčků: českou klasiku a středomořskou nebo orientální kuchyni.

První z nich je určená pro pacienty s rizikem podvýživy. Vychází z oblíbené české klasiky, jako je například svíčková, španělské ptáčky nebo čevabčiči s bramborovou kaší a okurkovým salátem. „Jejím cílem je přizpůsobit se nemocným s nechutenstvím, aby se co nejvíc snížilo riziko dalšího snižování jejich hmotnosti,“ popisuje šéfkuchař VFN Petr Slivoň.

Další volbou je dieta pro pacienty bez rizika příjmu potravy. Ta se skládá se ze tří variant, první obsahuje typické české suroviny. Druhým typem je středomořská kuchyně, při níž se pacientům minimálně dvakrát týdně servírují ryby. Třetím typem jídel je orientální kuchyně, jako jsou jídla s kuskusem, kokosovým mlékem a kari kořením.

„Umožní zachovat si zdravé stravovací návyky i po dobu hospitalizace a ukáže, jak lze jíst zdravě a zároveň chutně,“ říká Růžičková.

Mezi zaměstnanci VFN pak vede krůtí pečeně na švestkách a pórku se šťouchanými brambory, na druhém místě skončila treska v petrželové omáčce s kuskusem se sušenými rajčaty.

Zavádění pravidel zbrzdila pandemie

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by měly nemocnice nová pravidla zavádět postupně. „Na úroveň stravování v českých nemocnicích dopadla velká kritika, pro pacienty je to zásadní nejen z pohledu komfortu, ale i léčebného procesu,“ řekl Vojtěch s tím, že změnu chystalo ministerstvo již před rokem a půl, zhatil ji ale nástup pandemie.

„Přes léto bychom měli mít pohromadě dotazníky z nemocnic, jak k tomu přistoupí. Chtěli bychom, aby se výhledově zapojily všechny špitály,“ řekl Vojtěch s tím, že zatím se zapojila necelá desítka z nich.

Například Fakultní nemocnice Bulovka změnila způsob stravování na konci roku 2019, kdy si začala vařit sama, předtím jí jídlo zajišťovala externí firma.

„V kvalitě i nabídce sortimentu jsme se po převzetí stravovacího provozu určitě posunuli mnohem dále, ale stále je na čem pracovat,“ řekl mluvčí Bulovky Filip Řepa.