Několik tuzemských nemocnic je v podezření, že organizovalo soutěže na dodávku přístrojů tak, aby vyhrál konkrétní uchazeč. A zakázky jsou pak mnohem dražší, než by mohly být.

Deník z centrální adresy veřejných zakázek na internetu zjistil tři podezřelé případy. Dvě z nemocnic patří státu: Homolka a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Třetí, nemocnici v Kladně, pak vlastní kraj. A všechny tři zakázky na dodání diagnostických přístrojů získala firma Siemens.

Jak to vypadá? Nemocnice vypíše soutěž a vybere toho, kdo nabídne nejnižší cenu. Což je v pořádku. Vzápětí však vypíše nové, neveřejné výběrové řízení na rozšíření této dodávky. A k účasti na něm vyzve pouze firmu, kterou vybrala už v prvním kole pro nejlevnější nabídku.

„Je to neuvěřitelná drzost. To není žádné výběrové řízení,“ rozčiluje se poslanec Josef Kochan (ODS), který chce uvedené případy pochybných veřejných soutěží projednat na jedné z nejbližších schůzí zdravotního výboru poslanecké sněmovny.

Jak může vypadat veřejná soutěž ve zdravotnictví

– nemocnice vypíše soutěž na dodávku přístrojů

– vybere toho z uchazečů o zakázku, který nabídne nejnižší cenu

– bezprostředně nato však vypíše neveřejné výběrové řízení na rozšíření dodávky, a tím i ceny

– k účasti na něm však už vyzve pouze firmu, kterou si vybrala v prvním kole – vyhrála tedy nejvýhodnější nabídka?

Stát přichází o miliardy

O to, kolik utíká zbytečně peněz ze zdravotnictví, se nedávno zajímala i protikorupční organizace Transparency International. A v červnu na toto téma zveřejnila studii, kterou vypracovala ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou.

Podle ní při neprůhledných zakázkách ve zdravotnictví stát přichází nejméně o 3,8 miliardy korun ročně. Toto číslo vyšlo z analýzy zakázek, které šetřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A v polovině zakázek, které přezkoumával, shledal pochybení. To, že skutečné číslo je nejspíše mnohem větší, potvrzuje za Transparency i David Ondráčka. A zdůrazňuje to, že odhad 3,8 miliardy nezahrnuje zakázky, na které si nikdo nestěžoval.

„Většina neúspěšných firem stížnost nepodá, i když by nejspíš měla šanci uspět. Jenže si nechtějí rozházet vztahy se zadavatelem a doufají, že když budou mlčet, tak příště snadněji získají zakázku,“ říká Ondráčka.

Nikdo si nestěžoval, argumentují managementy

Nemocnice podezřelé ze zmanipulování soutěží se brání. „Žádný z uchazečů nepodal v zákonné lhůtě námitku proti průběhu soutěže,“ říká například mluvčí Nemocnice Na Homolce Jitka Kalousková. To, že nebyly žádné námitky, má nejspíš jednoduché vysvětlení. Nikdo kromě Siemensu nevěděl o „pokračování“ soutěže. „Ani u jedné zakázky jsme nevěděli o druhém kole,“ řekl jednatel firmy Audioscan Lubomír Janda, která zastupuje firmu Toshiba.

Totéž potvrdil i zástupce General Electric Medical Systems pro Česko Jan Kuběna. A co víc: Zdá se, že nemocnice v „druhém kole“ po Siemensu požadovaly to, co ostatní uchazeči měli již v základní nabídce. To tvrdí například firma Philips, která se zúčastnila dvou ze tří uvedených soutěží. „Oba přístroje jsme nabídli s kompletním vybavením již v prvním kole,“ říká mluvčí firmy Hana Šobrová.

Například v kladenské nemocnici vyhrál Siemens s cenou 19 milionů korun, zatímco Philips požadoval necelých 25 milionů a Toshiba pak 26 milionů. Nemocnice však Siemensu nakonec včetně druhé soutěže zaplatila 29,5 milionu korun. Proti podezření, že by manipulovala se zakázkami, nemocnice
protestuje. „Soutěž byla přesně specifikována a všichni uchazeči podle toho nastavili ceny. Žádný z uchazečů nepodal námitku,“ napsal v e-mailu ředitel kladenské nemocnice Otakar Mareš. Na opakovanou otázku, aby zareagoval na tvrzení Philipsu, že ten už měl v základní nabídce i to, na co se dělala dodatečná soutěž, však nereagoval.

Drahé lampy

V nemocnici Na Homolce dokonce získal Siemens zakázku přesto, že byl už v prvním kole dražší než jeho konkurent Philips. Nemocnice vítězství dražší
nabídky zdůvodňuje tím, že Philips měl výrazně vyšší náklady na servis. A podle mluvčí Kalouskové výběrová komise zohlednila to, že bude muset u nabídky Siemensu některá zařízení dokupovat.

Když si ale Deník výsledky řízení přepočítal podle cen v soutěži, vyšlo mu, že vítězem měl být Philips. Dokoupené zařízení stálo totiž téměř dvojnásobek sumy, kterou uvedla nemocnice ve svém výpočtu. I na opakovanou žádost o vysvětlení má nemocnice odpověď. „Později jsme zjistili, že jsme udělali chybu ve výpočtu,“ vysvětluje Kalousková.

Chyba podle ní spočívala v tom, že do servisu započítali místo potřebných dvou rentgenových lamp pouze jednu. A protože lampy od Siemensu stojí polovinu toho, co od konkurence, tak zařízení firmy Siemens vyšlo výhodněji. „Váš zdroj zřejmě nevěděl o dodatku ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek,“ dodává Kalousková.

„To není věrohodné vysvětlení, jen zastírání těch machinací, které se děly,“ říká Kochan. „Je to podezřelé. Nejdřív vás odbudou nějakým výpočtem a pak když si to přepočítáte, přijdou s novým,“ souhlasí David Ondráčka z protikorupční organizace Transparency International.

Byl tu NKU

Třetí nemocnicí, která vypsala utajené dodatečné řízení na ruku Siemensu, je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. I ta tvrdí, že bylo vše v pořádku. „Pro váš klid dodáváme, že obě zakázky prošly bez připomínek kontrolou NKÚ v listopadu 2006,“ uvedla Lenka Kutnarová ze sekretariátu vedení nemocnice. Nejvyšší kontrolní úřad ale odmítá dělat pro nemocnici alibi. „Cílem kontroly nebyly veřejné zakázky nemocnice a zmíněné zakázky v protokolu nejsou,“ řekla mluvčí úřadu Radka Burketová.

I firma Siemens, která všechny uvedené zakázky vyhrála, podezření z manipulace zakázek odmítá. „Spekulace, že bychom podsekli sumu a někdo nám pak šel na ruku, je nesmyslná. Máte-li podezření na korupční jednání, obraťte se na příslušné orgány,“ řekl mluvčí firmy Siemens Petr Sedláček.

Zřizovatelé mlčí

Deník se proto obrátil na zřizovatele nemocnic. Náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr nejdřív o zjištění Deníku jevil zájem a přislíbil i schůzku. Poté se však již neozval a ani nebral telefony. Podobně i vedoucí odboru zdravotnictví Středočeského kraje Ivana Kohoutová. Ta slíbila poslat stanovisko e-mailem. Ani to za takřka dva měsíce nepřišlo, i když zákonná lhůta na odpověď je třicet dní.

„Kdyby kdokoliv z účastníků uvedených řízení podal stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, tak by měl velkou šanci, že uspěje a úřad uvedené zakázky zruší,“ řekl Deníku David Ondráčka z Transparency. Jenže to má háček: Jak již bylo uvedeno, nikdo z nich se o doplnění původních zakázek nedozvěděl.

Siemens v Německu přiznal korupci

Firma Siemens, která je vítězem zmiňovaných zakázek na dodávku přístrojů pro nemocnice, je v Německu podezřelá z rozsáhlé korupce a z toho, že si vytvářela masivní černé fondy na uplácení při získávání zakázek. V květnu již německý soud odsoudil k podmíněným trestům dva čelné představitele Siemensu, kteří se přiznali, že dali šest milionů eur zástupcům italského Enelu, aby získali kontrakty na turbiny za 450 milionů eur. List Financial Times uvedl, že němečtí prokurátoři prověřují, za jakých okolností zmizelo z účetnictví Siemensu 200 milionů eur a zda se penízenepřelily na konta v zahraničí a nebyly použity na úplatky. Podle mluvčího českého Siemensu Petra Sedláčka to ale v žádném případě nesouvisí s působením firmy v Česku.