Propojování nemocnic, které jsou příspěvkovými organizacemi kraje, začne 1. září. Jediným vlastníkem akcií společnosti s majetkem 4,3 miliardy korun a s 6 500 zaměstnanci bude Ústecký kraj.

Pacienti a personál pěti nemocnic, které se stanou odštěpnými závody Krajské zdravotní, se nemají ničeho bát, zdravotnictví v kraji se bude zlepšovat, tvrdí krajská vláda.

Odpůrci transformace ale na společném pátečním jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje severočeskou vládu varovali, že zdravotnický kolos nesplní očekávaní, může se vymknout kontrole a zkrachuje. Krajský vicehejtman a člen představenstva Krajské zdravotní Petr Fiala (ODS) prohlásil, že s riziky se počítá, odsoudil ale strašení veřejnosti katastrofickými scénáři.

„Není to privatizace, jen změna právní formy a vnitřní reorganizace v rámci Ústeckého kraje. Majetek kraje nepřechází na soukromého vlastníka,“ zdůraznil Fiala.

Obyvatelé podle něj změnu zprvu nepocítí.

Postupně se má ale úroveň zdravotní péče díky zjednodušenému hospodaření a silnější pozici nemocnic zlepšovat. „Pozitiva převládají,“ konstatoval Petr Severa, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje.

„Ozývají se hlasy, které zpochybňují tento záměr a nejsou to jen hlasy opozice, ale i lékařských kruhů,“ řekl Richard Falbr (ČSSD), předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. Falbr je nespokojený s postupem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, který podle něj nereagoval na očekávaný pokles mezd svých členů v nové společnosti. Zástupci kraje s tím nesouhlasí - platy neklesnou. Navíc uzavřeli s odboráři memorandum o vzájemné spolupráci při transformaci.

Po 1. září začnou jednání o Kolektivní smlouvě a platech. Smlouva má platit od 1. ledna 2008.
Falbr věří, že kraj má dobré úmysly, ale není si jistý, zda udrží v chodu tak velkou akciovou společnost. Ta bude navíc zatížena dluhy nemocnic. Fiala je optimista. „Kdekoliv, třeba i na náměstí, prohlásím, že akciová společnost není samospasitelným řešením, ale nyní je tím nejlepším řešením,“ namítl.

„Slučování nemocnic vidím jako pozitivní, proč ale akciovka? Souhlasím, že je možným řešením, ale jako podnikatel bych volil jinou formu, například nadaci, a už vůbec bych nevytvářel odštěpné závody, které jsou postkomunistickým přežitkem,“ řekl Deníku Jiří Aster, podnikatel s 30letou zkušeností s řízením podniků v Česku a Sasku.

„Je už pozdě o tom diskutovat, je rozhodnuto,“ poznamenal Falbr. Zaráží ho jiná věc -personální složení Krajské zdravotní. Centrálním šéfem nemocnic Krajské zdravotní byl zvolen 35letý inženýr a ekonom Eduard Reichelt, bývalý ředitel chomutovské nemocnice.

„To u mě vyvolává údiv,“ řekl Falbr. Podle něj se Reichelt jako manažer neosvědčil a neumí jednat s lidmi. „To je pravda, nechtěl s námi vůbec komunikovat. Dost lidí na něj špatně vzpomíná,“ sdělil Deníku lékař, který si nepřál být jmenován. Deníku se Reichelta nepodařilo zkontaktovat. Na internetových stránkách www.nspcv.cz se uvádí, že má bohaté manažerské zkušenosti.

„Zvýšení kvality zdravotní péče je hlavním úkolem vedení zdravotnických zařízení při respektování ekonomických limitů,“ uvedl Reichelt v únoru po svém zvolení. „Prošel konkurzem,“ řekl předseda představenstva Krajské zdravotní a radní kraje René Budjač (ODS). Reichelt, absolvent ČVUT Praha byl vybrán z pěti kandidátů, ani jeden nebyl lékař. Podle Budjače je kritika ředitele neoprávněná a předčasná - rozhodnou výsledky jeho práce.

„Transformace se nebojím, ale musí se rizikům předejít. K žádnému dramatu nedojde, pokud bude dobrý byznys plán a kvalitní vedení společnosti,“ sdělil mostecký poslanec Oldřich Vojíř (ODS). „Byznys plán budeme chtít na papíře,“ uvedla lékařka mostecké nemocnice, odborná konzultantka hejtmana a zastupitelka Mostu Alena Dernerová (SNK).

Radikální názor na slučování nemocnic má velký kritik Krajské zdravotní, socialista Petr Benda. „Je to předprivatizace,“ prohlásil.

Hejtman Jiří Šulc tvrdí, že Benda nestoudně straší veřejnost. Vznik Krajské zdravotní je podle něj dalším krokem nápravy chyb sociálních demokratů. „Ze všech přípravných kroků vyplývá, že jednoznačně nebude ohrožena kvalita ani dostupnost zdravotní péče. Právě naopak. Dojde k významným úsporám na sloučené administrativě, zdravotníci se budou moci věnovat špičkové medicíně a pacienti si budou moci vybrat to nejlepší z krajského zdravotnictví,“ sdělil Šulc.