Zákon o rozpočtových pravidlech zakazuje poskytnout dotace při střetu zájmů. SZIF má ale rozdílné postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu, neposkytuje dotace ze státního rozpočtu a nevztahuje se na něj, na rozdíl od poskytovatelů dotací z kohezního fondu, zákon o rozpočtových pravidlech. Dotace rozděluje podle zákona o SZIF.

"Vzhledem k výše uvedenému se SZIF nachází v odlišném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu, a tudíž není důvodné, ani legální dále zadržovat dotace společnostem z koncernu Agrofert schválené v období od 9. 2. 2017 do 1. 8. 2018, u nichž splnily všechny podmínky," uvedl dnes fond.

Zemědělský intervenční fond na konci listopadu oznámil, že vyplatí Agrofertu dotace za období od předloňského února, kdy současný premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem, kdy začalo v Evropě platit přísnější nařízení o střetu zájmů.

Trestní oznámení 

TOP 09 tento týden podala podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby prošetřilo, zda při poskytování dotací firmě Agrofert nebyl či není páchán trestný čin. Ve svém podání kritizuje oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu, že začne proplácet dotace schválené Agrofertu.

Už dříve podali podobný podnět Piráti, věcí se podle nich zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) společně se dvěma stranickými analytiky upozornil na možné podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu.

Evropská komise koncem listopadu odeslala do ČR audit, podle kterého Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Podle komise totiž nadále Agrofert ovládá, i když ho vložil do svěřenských fondů. Česko tak přijde zřejmě o několik stovek milionů korun. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise interpretuje české právo. Ministerský předseda také popírá tvrzení, že Česko bude muset nějaké peníze vracet.