„Mandát poslance nebo senátora by zanikl tedy v okamžiku nabytí právní moci rozsudku," píše se v důvodové zprávě. Podle ní je odsouzení z morálního, ale i praktického důvodu s výkonem funkce neslučitelné. Nové ustanovení by se s největší pravděpodobností mohlo vztahovat například na poslance Jaroslava Škárku (dříve VV) v případě, že mu odvolací soud potvrdí trest vězení.

V souvislosti s rozšířením důvodů zániku mandátu poslance a senátora navrhuje vnitro zavést po dobu pobytu ve vězení i automatickou ztrátu možnosti být zvolen. Tato úprava by se pak vztahovala rovněž i na prezidenta, protože hlavou státu může být pouze občan, který je volitelný do Senátu.

Stálé volební obvody

Úřad také chce přímo do ústavy zakotvit ustanovení, že v budoucnu nebude možné měnit právní úpravu týkající se voleb šest měsíců před jejich konáním, nebo stanovit volební obvody do Senátu jako stálé. V současnosti je totiž nutné před každým hlasováním do horní komory Parlamentu novelizovat přílohu k zákonu o volbách. Pevně by měl být vymezen také termín konání voleb do zastupitelstev tak, aby se uskutečnily vždy s prvním kolem senátních voleb.

Vnitro kromě novely ústavy poslalo k připomínkám i nový zákon o volbách, který by měl sjednotit pravidla všech typů voleb a současně odstranit některé nedostatky, které nynější úprava má.

Nový kodex by měl přinést například zrušení možnosti vytváření volebních obvodů při volbách do zastupitelstev obcí. Podle dřívějšího vyjádření vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) bylo díky tomu možné v Praze v minulosti manipulovat s volebními výsledky ve prospěch větších stran.

Hranice pro hlasy

Změn by měly doznat i některé lhůty. Prodloužit by se měla z týdne na 14 dnů doba mezi prvním a druhým kolem senátních voleb. Návrh také počítá se sjednocením hranice pro preferenční hlasy, čímž by se měla posílit pozice voliče při výběru kandidáta.

Nově by se měl snížit také limit pro posun na kandidátní listině z deseti na pět procent u voleb do zastupitelstev i do Poslanecké sněmovny. Pokud text zákona projde v navrženém znění, všechny volby by se měly konat ve dvou dnech – v pátek a sobotu.

V porovnání se současným stavem se nijak nemají změnit volební období, volební orgány, soudní přezkum, projednávání a přezkum kandidátních listin ani vlastní hlasování či zjišťování výsledků voleb.