Jiří Drahoš byl ve druhém kole úspěšnější než před pěti lety tehdejší Zemanův soupeř Karel Schwarzenberg. Někdejší šéf Akademie věd si oproti němu polepšil o více než 50 tisíc hlasů i dva a půl procentního bodu. Zemana na druhou stranu volilo o uplynulém víkendu přes 200 tisíc Pražanů, tedy o 65 tisíc víc než v prvním kole.

Jak volila Praha. Infografika.

Zeman zmobilizoval voliče i v Praze 

Zatímco Drahoš nepochybně oslovil valnou většinu voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola, Zemanovi zjevně pomohla vyšší volební účast. Ta v Praze ve druhém kole přesáhla 71 procent. V kole předchozím to přitom bylo necelých 68 procent a v duelu mezi Zemanem a Schwarzenbergem před pěti lety jen necelých 64 procent.

Miloš Zeman zřejmě dokázal i v Praze zmobilizovat voliče, kteří jsou mu nakloněni, ale k volbám jinak většinou nechodí. Pomohla mu i část voličů třetího až šestého kandidáta z prvního kola, z nichž všichni automaticky nevolili Drahoše.

Miloš Zeman se pravděpodobně stal v uplynulých pěti letech nepřijatelným pro řadu levicově smýšlejících velkoměstských voličů ať už kvůli hrubému stylu vystupování nebo pochybným spolupracovníkům.

V diskusích na sociálních sítích se levicoví intelektuálové přiznávali k tomu, že se sebezapřením volí Drahoše. S hlasy od takového typu lidí přitom mohl výrazně pravicový člen nepopulární vlády Schwarzenberg počítat jen stěží. Nicméně ani to Jiřímu Drahošovi nestačilo.

Ve kterých městských částech zvítězil Drahoš. Infografika

Klíčem k Zemanově úspěchu jsou emoce. Miloš Zeman budí ty pozitivní i negativní. Nikoho ale nenechává chladným. A právě emoce jsou dnes tím, co často žene lidi k volbám. Navíc je velmi dobrý vypravěč, který dokáže lidi zaujmout. Bez ohledu na to, jestli mluví pravdu, nebo ne.

Miloš Zeman poděkoval ve vítězném projevu i Pražanům, kteří ho volili. Tím dal najevo, že si uvědomuje, nakolik je pro něj zápas o voliče v metropoli složitý.

Praha versus venkov 

Lidé ze Zemanova okolí pak během povolebního odpoledne opakovaně mluvili o údajné diametrální odlišnosti mezi obyvateli Prahy a „venkova“. Součástí zemanovské kampaně byla snaha posílit vedle např. strachu z migrace dojem, že normální lidé žijí mimo Prahu a v Praze jsou ti ‚nemakačenkové‘, jak prohlásil exprezident Klaus.

Realita je ale taková, že Drahoš v Praze získal necelý půlmilion hlasů a ve zbytku země téměř dva a čtvrt milionu. A zdaleka nezvítězil jen v Praze, ale i v mnoha dalších větších i menších městech.

Sociologové se v zásadě shodují, že hlavní dělicí linie byly ve druhém kole prezidentské volby věk a vzdělání voličů. Starší voliči jsou víc vázaní na politiky, které dobře znají, a pomaleji získávají důvěru k novým tvářím.

Opět se projevily socio-demografické rozdíly, které existují i uvnitř Prahy. Jiří Drahoš získal v Praze 1 přes 79 procent hlasů, v Praze 7 téměř 76. V Praze 11, kde jsou velká sídliště a vyšší průměrný věk obyvatel, to bylo něco přes 61 procent hlasů.