V letošním roce je to případ dvanácti obcí. Podle ministerstva vnitra to není nic neobvyklého, v každém volebním roce se volby neuskuteční zhruba ve dvacítce míst.
„Úřaduji tu šestnáct let 
a řekl jsem si, že to stačí. Už to nechci dělat. Zabere to spoustu času: Raději to přenechám někomu jinému," vysvětluje dosavadní starosta Zadní Stříteže na Táborsku Ladislav Mimráček, proč už nechce kandidovat. Zadní Střítež je jednou z obcí, kde se volit nebude, protože o obecní úřad nikdo zájem nemá.

„Do zastupitelstva by lidi šli, ale nikdo nechce dělat starostu. Je to hodně práce a velká zodpovědnost," doplňuje střítežský zastupitel František Křepelka.
Ze stejných důvodů do voleb nepůjde ani nynější starostka Srní na Klatovsku Ivana Pěčová. Úřad vedla dvě volební období, tedy osm let, a šumavské obci by podle ní prospěla změna. Jenže další členové vedení obce bez starostky kandidovat nechtějí.

Po pěti funkčních obdobích končí také starosta Újezdu 
u Svatého Kříže na Rokycansku Josef Kořínek. Trápí ho nárůst administrativy i kritické ohlasy na dění ve vesnici. Protože nikdo kandidátku nesestavil, nahradí ho do mimořádných voleb správce. 
Z koho vybírat nemají ani voliči ve Vísce u Jevíčka na Svitavsku. Tamější starosta Josef Žoužela už má ale plán, jak situaci vyřeší – v mimořádných volbách sestaví vlastní kandidátku. Na to si ale bude muset ještě pár měsíců počkat. Řešením by bylo například spojení vesnice s nějakou z vedlejších obcí. Jenže samostatnost obyvatelé ztrácejí neradi.

Dostatek zájemců o vedení obce nesehnaly ani Bukovany na Příbramsku nebo Růžená na Jihlavsku. V případě Růžené na kandidátní listině figurovalo pouze jedno jméno, což je pro sestavení sedmičlenného zastupitelstva málo. Kvůli nedorozumění si budou muset na náhradní volby počkat také voliči ve Vlkově u Českých Budějovic, kde mělo samostatnou kandidátku podat pět lidí. Jenže jeden z nich si to nakonec rozmyslel, a protože je do zastupitelstva potřeba pět lidí, volby se odkládají.

Úřední dozor z kraje

Ministerstvo musí podle zákona obci bez zastupitelstva co nejdříve přiřadit úředníka, který většinou pochází z odboru dozoru a kontroly veřejné správy a pracuje na krajském dozorovém oddělení. Teoreticky by tak měl znát místní poměry.

Problém ale je, že správce nemá stejné pravomoci jako starosta, takže po dobu spravování obec takzvaně stojí na místě. Jeden příklad za všechny – pod vedením úředníka nemůže obec získat dotaci.

„Ministr má měsíc od zveřejnění výsledků voleb, aby vyhlásil dodatečné volby. Ty se budou konat do devadesáti dnů od vyhlášení," vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. V čele obecního úřadu je správce do té doby, než se uskuteční náhradní volby.

Pokud ani náhradní volba není úspěšná, opakuje se do té doby, než z ní vyjde plnohodnotné zastupitelstvo.
Ani to by nebyl ojedinělý případ, některé obce totiž vedl jmenovaný správce i několik let. Novodobým rekordmanem jsou Prameny v okrese Cheb, které ministerský úředník spravoval od prosince 2009 až do jara 2012. Pokusy o předčasné volby ztroskotaly dokonce šestkrát za sebou. Nejdřív nechtěl nejzadluženější obec nikdo vést, poté nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro volbu.

Občas se stává, že jeden správce má na starosti dvě obce.

„Tato situace nastává v případě, kdy spravované obce leží blízko sebe, přičemž považujeme za vhodné a hospodárné jmenovat do funkce správce dvou obcí jednoho pracovníka," říká Řepka. Starostova náhradníka platí ministerstvo, za funkci mu ale nenáleží žádný příplatek nad rámec platu na ministerstvu.

close Správce obce zoom_in

KATEŘINA CIBOROVÁ A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU