Poplatky by zatížily chudé rodiny, stát tak chce řešit škrty v rozpočtech vysokých škol, shodli se zástupci škol. Proti návrhu se postavila i Univerzita Karlova, která přitom zavedení zápisného loni sama iniciovala. Náměstek ministra školství Kryštof Hajn však v úterý v Českém rozhlase-Radiožurnálu řekl, že bude záležet na školách, jak citlivě výši zápisného nastaví.

Platit by se mohlo už od příštího akademického roku, výši poplatků by si mohly školy nastavit od nuly do 6000 korun. Zápisné by mělo fungovat jen následující dva roky, pak by jej mělo vystřídat školné. Ministerstvo tak chce částečně zakrýt díru v rozpočtu vysokých škol, které v příštím roce kvůli škrtům přijdou zhruba o deset procent státních dotací.

"Navrhované zápisné je jen jinak nazvané školné. To se vláda zavázala zavést až poté, co bude připraven zákon o finanční pomoci studujícím a systém studentských grantů a půjček se ověří v praxi. Žádný takový mechanismus ale v současné době nefunguje, a návrh na zavedení zápisného je proto v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády i koaliční smlouvou," odmítla návrh legislativní komise Rady vysokých škol.

Deficit ve financování

"S myšlenkou zavádět zápisné pouze jako dvouletého předskokana budoucího odloženého školného Univerzita Karlova nesouhlasí," uvedl v tiskovém prohlášení také rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Žádné školné ani zápisné prý nelze zavést s tím, že má "primárně zmírňovat hrozivý deficit ve veřejném financování vysokoškolského vzdělávání".

Podle náměstka Hajna, který na ministerstvu novelu připravuje, by však záleželo jen na školách samotných, nakolik chtějí své studenty finančně zatížit. "Myslíme si, že ta sociální citlivost, o kterou nám samozřejmě běží, je garantovaná tím, že vysoké školy nejlépe znají strukturu svých uchazečů o studium a studentů a budou tento nástroj používat moudře a citlivě a budou ho používat zejména u těch oborů, u kterých si to mohou dovolit, kde je vysoký překryv poptávky nad nabídkou," řekl dnes v Radiožurnálu.

S připravovanou novelou nesouhlasí ani studenti. "Šlo by o historicky první zákon, který na českých veřejných vysokých školách donutí studující za vzdělání platit,“ myslí si předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. Upozornil také na rozsáhlý průzkum ministerstva školství z loňského roku, v němž třetina dotázaných studentů uvedla, že by zavedení přímého školného omezilo jejich přístup ke studiu. Proti zápisnému se postavila také ČSSD.

Poplatek pro nově nastupující

Placení by se netýkalo již studujících lidí, poplatek by od příštího září platili až nově nastupující. Těch by se však placení týkalo i v dalším roce studia, stejně jako mladších ročníků. V loňském roce se podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) do prvních ročníků vysokých škol zapsalo téměř 390.000 lidí. Pokud by každý z nich zaplatil částku 6000, rozpočet vysokých škol by tak narostl o více než 2,3 miliardy.

Zápisné by se však platilo jen do roku 2012, rok nato jej má vystřídat školné. Jeho maximální výše by se měla pohybovat do 20.000 korun za rok.
Předseda České konference rektorů Petr Fiala ale zároveň upozornil, že vzhledem k rostoucímu počtu vysokoškoláků je současný stav financování neudržitelný a musí se změnit. "Školné navíc může mít i motivační charakter a pozitivní vliv na zlepšení kvality studia. To vše je nutné nyní zvážit," komentoval situaci.