Proč tedy tato neobvyklá jarní výprava? Odborníkům dělá starosti nová choroba, které se říká syndrom bílého nosu. V poslední době se plísňovité onemocnění, které napadá zvířata zimující v jeskyních, objevilo i v České republice. Bílý povlak se tvoří na nose, ale i uších, křídlech a dalších částech těla netopýrů.
Nemoc oslabuje
„Optimální teplota pro růst houby se pohybuje v rozmezí čtyř až osmnácti stupňů. V našich jeskyních je průměrná teplota sedm až devět stupňů. Zatím není stoprocentně jasné, zda houba netopýry zabíjí, rozhodně je však oslabuje,“ vysvětluje Jiří Šafář, vedoucí olomouckého střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Po napadení plísní nedokážou vyhladovělí a dehydrovaní savci opustit zimoviště a umírají. Netopýři přitom rádi vytvářejí skupinky a vzájemně se přitom dotýkají – a právě tady nastává velký problém. Plíseň se totiž přenáší kontaktem.
Jarní teplo houbu ničí
Poprvé zákeřná choroba napadla zimoviště za velkou louží před čtyřmi lety a výsledky jejího řádění jsou děsivé. Více než milion netopýrů nepřežilo a někde vyhynula i celá zimoviště. Odkud se houba vzala, zatím vědci zkoumají. „Vědecky byla popsaná až v loňském roce, mykologové ji objevili paradoxně právě díky netopýrům. Příbuzné jim jsou přitom houby, které se na severní polokouli běžně vyskytují,“ popisuje odborník. Loni dorazila plíseň do Francie, poté se špatné zprávy začaly šířit z Německa a letos přesídlila dále na východ. „U nás máme zatím potvrzený výskyt ve dvou lokalitách v západních Čechách. V dalších případech, u nichž máme podezření, zatím nevíme, zda se jedná právě o tuto zhoubnou plíseň,“ popisuje Šafář.
A jak dopadla výprava do jeskyní na Jesenicku? „Bohužel i na Špičáku jsme výskyt plísně na dvou zvířatech objevili. Naštěstí jsme v souvislosti s ní nezaznamenali žádný úhyn. Oběma netopýrům jsme odebrali vzorky, na kterých už pracují kolegové v Brně. Výsledky bychom měli znát během jednoho až dvou týdnů,“ říká Šafář.
Situace zatím naštěstí nevypadá hrozivě. „Důležité je, že výskyt plísně není výrazný. Zvířata v krátké době opustí zimoviště, proberou se ze zimního spánku a získají svoji běžnou teplotu, která houbu zabíjí,“ míní Šafář.
