Málokdo si však uvědomí, že může jít o přestupek. „Obtěžujeme tím své okolí – hlukem i zvýšenou mírou výfukových zplodin. Za což hrozí pokuta až 2000 Kč jak u nás, tak podstatně vyšší v Německu, Rakousku a dalších zemích,“ připomíná Igor Sirota z ÚAMK.

Zákaz zbytečného volnoběhu stojících aut je v zákoně už delší dobu, jak ale podotýká mluvčí dopravní policie Eva Kropáčová, hlídky to řeší většinou jen v případech, kdy jsou na nějaký problém někým výslovně upozorněny. „Nezaměřujeme se na to cíleně. Pokud ale získáme nějaký podnět, prověřujeme okolnosti možného přestupku,“ říká mluvčí.

Neexistuje tak ani detailní statistika eventuálních pokut udělených za bezdůvodné „čouzení“ vozidel. Zákon ale mimo jiné v doprovodném komentáři zmiňuje, že za „zbytečné ponechání motoru stojícího v chodu“ se považuje i delší čekání před železničním přejezdem nebo delší čekání na přepravované osoby. Otázka samozřejmě je, jak posoudit, co je delší čekání, a co nikoliv. 

Co říká zákon:

„Řidič nesmí obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu.“ zák. 361/§ 7 (1b)   

POMALÝ ROZJEZD

Nejde ovšem jen o pokuty.  V zimě bychom měli být k motorům šetrnější hlavně ve vlastním zájmu. „Po pravdě řečeno, dlouhý běh motoru na volnoběh není právě

ideální. Například už proto, že zpočátku je motorový olej přece jen tužší a nedostatečně maže styčné plochy mezi písty a stěnami válců. Dále pak jde o spotřebu. Je přirozené, že elektronika chladnému motoru pomáhá po-užíváním směsi, kde je vyšší podíl benzínu nebo nafty. Takže spotřeba roste,“ popisuje ve svém doporučení pro řidiče ÚAMK.

Místo „vrčení“ na místě je mnohem vhodnější začít klidnou jízdou. Tedy nevytáčet motor k jeho vyšším otáčkám. „U dieselu jezdit zpočátku pod 2000 otáček, u benzínu pod 3000 otáček, včas řadit a nechávat tak padnout otáčky. Pokud bychom totiž „šlapali“ hned na plyn, zásadně se  zvýší jak tlaky ve válcích, tak teplota, přičemž roztažnost jednotlivých dílů motoru je rozdílná. Některé materiály se nahřejí mnohem rychleji, když jiné ještě nejsou zahřáté,“ uvádí ÚAMK.

NEROZTLAČUJTE

Pokud se řidičům v zimě auto nepodaří nastartovat, často vinou slabé baterie, měli by mít na paměti několik věcí. „Předně: nepokoušíme se nastartovat až do úplného vybití baterie. To ničemu nepomůžeme,“ říká Sirota.

„U moderních automobilů se systémem vstřikování se rozhodně nezkoušejme nastartovat roztlačování nebo roztahování,“ upozorňuje Sirota. Nejvhodnějším řešením je v takové situaci sáhnout po startovacích kabelech a pomocí souseda či jiného motoristy zkusit nastartovat.