„Stavby z této doby jsou málokdy vnímány jako památky, proto je vidíme jako nejvíc ohrožené. Protože jsou spojovány s problematickým obdobím, často se u nich setkáváme s odsudky. Nadhled nad nimi má pouze mladší generace, která je tou dobou nezatížená," uvádí generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková. Aby tyto nemovitosti nezačaly hromadně mizet, funguje od začátku roku na NPÚ komise pro ochranu památkového fondu 20. století. K zápisu už její členové navrhli budovu Nové scény Národního divadla nebo brněnské sídliště Lesná.

Většina staveb z tohoto období má ale víc než k ochraně blízko k zániku. O přežití aktuálně bojuje nádraží Havířov, které chtějí České dráhy zbourat a nahradit novou budovou. Havířovské nádraží je ale jednou z mála připomínek tzv. bruselského stylu, je součástí specifické místní infrastruktury, a navíc obsahuje přes 64 metrů čtverečních velkou mozaiku, kterou dnes už nikdo nemá šanci napodobit. „České dráhy ani město Havířov nevěděly, že jsou majitelé tak významného díla. Co hůř, nemají o něj zájem. Větší roli pro ně hrají evropské dotace na demolici," upozorňuje architekt Luděk Jasiok, který pátral po původu mozaiky.

Špatný stav architektury 60. a 70. let

Mračna se stahují i nad dalšími objekty, například nad brněnským Hotelem International. Ten je v ústředním seznamu památek zapsán, ministerstvo kultury ale z podnětu vlastníka žádá o sejmutí památkové ochrany. Některým objektům už ale nic nepomůže, dodnes architektům chybí zbouraný Obchodní dům Ještěd v Liberci.
„Problém architektury 60. a 70. let je její dnešní špatný stav. Proto se jako nejlepší možnost jeví tyto stavby zbourat a postavit místo nich něco nového. Kdyby se udržovaly, tak by dnes nevypadaly tak, jak vypadají," míní architekt Ondřej Beneš, jeden z autorů studie České komory architektů o mimořádnosti havířovského nádraží. „Další problém těchto památek je, že z nich ze všech nemůžou být muzea. Naopak, musí sloužit, tak jako ve vysílači na Ještědu funguje hotel," dodává Petr Vorlík z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Jenže je to právě provoz 
a nedbalí vlastníci, co budovy pomalu mění v něco jiného. Příkladem je Labská bouda či interiér hotelu Thermal 
v Karlových Varech. Nebo vnitřek Ještědu, chráněn je totiž jen zevnějšek.

Ústřední seznam kulturních památek ČR eviduje přes 42 tisíc českých, převážně historických památek. Zhruba sedm procent z nich tvoří industriální stavby, necelých šest procent památky 20. století. Památkám druhé poloviny 20. století patří necelé jedno procento.

Podle Nadi Goryczkové není prostor ani peníze k ochraně všech objektů, navíc by se podle ní mělo pečovat i o to, co není na seznamu. Byla by proto pro vytvoření seznamu regionálních památek. „Obce by si měly samy chránit památky, které jsou pro daný region důležité," navrhuje.

Čtěte také: Architekt Adam Gebrian: Z Klárova můžeme udělat odkladiště mizerných pomníků

Nejnovější architektura

KATEŘINA CIBOROVÁ