Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mírná nezaměstnanost je pozitivní, míní většina Čechů

Praha - Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 procent občanů.

29.4.2008
SDÍLEJ:

Úřad práce v Ústí nad Orlicí.Foto: DENÍK/Petr Wagenknecht

Většina dnešních nezaměstnaných je často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin (68 %) Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, však většina veřejnosti (66 %) nesouhlasí.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. dubna 2008. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1341 občanů ČR.

Nezaměstnanost jako pozitivní vidí častěji dotázaní příznivci ODS (79 %), Strany zelených (68 %) či stoupenci KDU-ČSL (68 %), živnostníci či podnikatelé častěji (77 %) než zaměstnanci (64 %), a častěji se k němu kloní dobře materiálně zajištění respondenti (73 %). O tom, že určitá míra nezaměstnanosti není pozitivním jevem, jsou naproti tomu přesvědčeni častěji stoupenci KSČM (57 %) a lidé, kteří se považují za špatně materiálně zajištěné (52 %).

Většina: neměstnaní nemají o práci zájem

Vnímání určité míry nezaměstnanosti jako pozitivního jevu dlouhodobě mírně oslabuje. Nejvíce lidí chápalo nezaměstnanost jako jev, který vede k tomu, že si lidé více váží práce, na počátku devadesátých let minulého století (rok 1993 – 82 %), od té doby jejich podíl klesal a od roku 2004 až dodnes se ustálil kolem úrovně 63 %.

Postoj veřejnosti k problému nezaměstnanosti dokresluje i fakt, že mírně převažující část veřejnosti (54 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez skutečného zájmu o práci. Toto poměrně kritické mínění zaznívá častěji od lidí s úplným středoškolským vzděláním (58 %) a od občanů s dobrým materiálním standardem (63 %). Většinový názor zastávají o něco častěji stoupenci vládní ODS (67 %) či KDU-ČSL (65 %). Mezi příznivci KSČM a ČSSD mírně převažuje podíl těch, kteří si nemyslí, že většina nezaměstnaných o práci zájem nemá (52 % resp. 54 %).

Letošní výsledek je prakticky stejný jako před rokem. Lze říci, že podíl občanů, kteří nezaměstnané vidí v horším světle, rok od roku přibývá, nejedná se však o dramatické změny. Ještě kritičtěji viděli nezaměstnané dotázaní v roce 1993 (58 % jich tehdy tvrdilo, že nezaměstnaní jsou lidé bez skutečného zájmu o práci). Současný výsledek se však tomuto rekordně kritickému mínění velmi přibližuje.

Stát by měl hrát aktivnější roli

Dvoutřetinová většina české veřejnosti (68 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Čtvrtina respondentů je přitom pevně přesvědčena, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Proti pasivnější roli nezaměstnaných, kterým by státní instituce povinně zajišťovaly práci, je zhruba třetina české veřejnosti.

Největšími zastánci návrhu, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, jsou lidé starší 60 let (73 % z nich), občané se základním vzděláním (77 %) nebo lidé vyučení (73 %), příznivci KSČM (80 %), ČSSD (77 %) nebo KDU-ČSL (74 %) a lidé špatně materiálně zajištění (80 %).

Tento názor zastávají také o něco častěji ženy (72 %), studenti (71 %) a starobní důchodci (73 %). Proti představě, že by stát měl mít povinnost zajistit práci, jsou nejčastěji lidé s vysokoškolským diplomem (41 % souhlasných odpovědí), živnostníci, podnikatelé (49 %), příznivci ODS (48 %) a lidé s dobrým materiálním standardem (45 %).

Názory lidí na povinnosti státu při řešení nezaměstnanosti se v čase příliš nemění. Poněkud větší podíl veřejnosti se pro povinnost státu zajišťovat nezaměstnaným práci vyslovoval pouze na přelomu tisíciletí (v letech 1999 a 2001 – shodně 74 % občanů).

Zbytečná pracovní místa nic neřeší

Na otázku, zda je třeba bránit se nezaměstnanosti i za cenu zachovávání zbytečných pracovních míst, se česká veřejnost vyslovuje poměrně jasně proti (66 %). Mezi odpůrce této představy se řadí mírně častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé (73 %), živnostníci, podnikatelé (77 %), příznivci ODS (76 %) a dobře majetkově zajištění občané (75 %). Více příznivců zachovávání zbytečných pracovních míst pro udržování jisté úrovně zaměstnanosti můžeme najít pouze mezi stoupenci KSČM (51 %).

Názory veřejnosti na tuto otázku jsou již několik let v podstatě neměnné (až na mírný výkyv v roce 2001, kdy se proti zachovávání zbytečných míst vyslovily tři čtvrtiny veřejnosti). V první polovině devadesátých let minulého století (v roce 1993) byl však podíl občanů, kteří obhajovali názor, že přebytečná pracovní místa by se měla na úkor nezaměstnanosti zachovávat, mnohem menší (14 %), než je tomu dnes (34 %).

29.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidáti na prezidenta
SLEDUJEME ON-LINE
15 16

Netradiční debata: Deník pozval prezidentské kandidáty do vlaku

Přes deset tisíc předmětů z padesátých až osmdesátých let si lidé prohlédnou od dubna příštího roku v brněnském obchodním centru Futurum. Jedenatřicetiletý Radim Blaško tam chce otevřít jedno z největších retro muzeí tohoto druhu v České republice.
6

Otevře největší retro muzeum v republice. Sběratelem se stal při zařizování bytu

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Smutná tečka za sezonou snů. Federer ale konec neplánuje

Ruku na srdce kdo nepředpokládal, že letošní Turnaj mistrů vyhraje Roger Federer? Řada elitních tenistů se tentokrát dostaveníčka hvězd na závěr sezony neúčastnila, světovou jedničku Rafaela Nadala navíc zastavilo zranění hned po prvním zápase. Federer celý rok drtil všechno, co se mu postavilo do cesty, a byť se to zdá neuvěřitelné, znovu (pokolikáté už?) posouval hranice možného.

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT