Podle odpovědi premiéra byla nevládním organizacím zaměřeným na začlenění cizinců v roce 2015 přidělena ze státního rozpočtu částka 71 664 320 korun. "Nevládní organizace mají neprůhledné financování a podle dostupných analýz jde až 80 procent obratu na platy jejich pracovníků. Je to tedy ve skutečnosti velmi výdělečný byznys," tvrdí Okamura.

Čtěte také: Politolog Zdeněk Zbořil: Neschopnost EU čelit migrační krizi je téměř nekonečná

Moc, nebo málo?

Integrace cizinců.Dotované projekty se zaměřovaly hlavně na integraci cizinců do společnosti, poskytování sociálních služeb a podporu kulturních aktivit. Bohuslav Sobotka však podotýká, že organizace do svých projektů zahrnují i jiné cílové skupiny než migranty, a tak nelze přesně stanovit částku, která je uprchlíkům určena. Celkové náklady na zvládnutí migrační krize činily 287 milionů korun.

Otázkou je, jak posuzovat, zda je zhruba 72 milionů hodně, anebo naopak málo peněz.

„Značně zděšen nejsem jen 70 miliony, ale také celkovými náklady souvisejícími s migrační vlnou. Pokud již v roce 2015 činily neuvěřitelných 287 milionů korun, pak jsem zvědav, kolik stát vynaloží na řešení migrantů a azylantů, až bude jejich počet mnohem větší než dnes," říká senátor Ivo Valenta (SsČR).

„Jsem zastáncem toho, aby stát podporoval činnost neziskových organizací. Zejména tam, kde on sám služby neposkytuje, či to neumí nebo nechce. Celková částka mi nepřijde tolik zarážející, když si uvědomíme, kolik stát platí za jiné věci. A je na něm, aby pak důsledně kontroloval, jestli jsou peníze správně a účelné vynakládány," říká poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). Jeho strana opakovaně vyzývá k účelnému poskytnutí pomoci nejpronásledovanějším skupinám. „Pokud ví pan poslanec Okamura o nějakém konkrétním problému s využíváním peněz určených neziskovým organizacím, nechť jej sdělí. Jinak je to jen mlácení prázdné slámy," říká Ženíšek. Okamura ale jako problém vnímá samo financování neziskovek.

Čtěte také: Kolik stojí cizinci v Česku? Přes tři sta milionů

Nedal bych jim nic

„Naše hnutí prosazuje, aby stát zastavil jakékoliv financování nevládních organizací, které mají v programu multikulturalismus a podporu migrantů. Náš návrh však vládní koalice odmítá," říká Okamura.

Senátor Ivo Valenta by působení nevládních organizací také rád omezil. „Myslím, že občané by si zasloužili, aby nová vláda tuto rozhazovačnou politiku ukončila a zamyslela se nad tím, zda například nepřijmout obdobu zákona FARA, kterou mají v USA, ale nově i v Rusku nebo Izraeli," navrhuje Valenta. Zákon FARA požaduje, aby organizace podporované ze zahraničí deklarovaly skutečnosti o finančních vazbách na zahraničí.

Samotné organizace hodnotí 72 milionů jako přiměřený obnos. „Nedomnívám se, že částka je nízká. Problémem je chybějící pokračování úspěšných opatření z důvodu projektového typu financování," říká koordinátorka Anna Dumont z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Dodává, že jí ale vadí nepoměr státních výdajů na řešení migrační krize. „Na integraci šlo přibližně 70 milionů korun, na ochranu hranic a další výdaje policie v souvislosti s krizí vynaložil stát 287 milionů. To je podle nás překvapivé. K dlouhodobému úspěšnému a bezpečnému soužití potřebujeme vedle ochrany hranic právě integrační politiku a programy," domnívá se Anna Dummont.

Čtěte také: ČR a Německo začnou společně pomáhat uprchlíkům v Jordánsku

LENKA KRÁLOVÁ