V okolí kulturního domu v Jirkově na Chomutovsku lze napočítat hned tři zastavárny. Uživí se. Místo sice působí upraveně, řadí se však mezi vyloučené lokality. Právě v kulturním domě provozuje Armáda spásy nízkoprahové zařízení pro děti. Snaží se místním dětem udělat život radostnější, aby neskončily jako drobní zlodějíčci, narkomani nebo alkoholici.

Kancelář nízkoprahového zařízení je vybavena monitory, na nichž se zobrazují vstup do budovy a všechny prostory, kam mají děti přístup. Klub funguje tři roky a za tu dobu jím prošly desítky dětí. V současné době jich eviduje sedmapadesát. Zpravidla jim je mezi šesti a osmi roky. „Přicházejí sem děti, které jsou v nepříznivé sociální situaci. Třeba žijí na ubytovnách, v rodině jsou nějaké závislosti. U každého dítěte je to jiné, neexistuje žádný mustr. Většinou se ale setkáváme s tím, že se o ně rodiče nezajímají a nechávají je růst vlastním životem,“ popisuje sociální pracovnice Lenka Brhel Koťátková.

Zařízení dětem zaručuje anonymitu. Často o tom, že do klubu docházejí, nemusí vědět ani rodiče. V opačném případě by se totiž mohlo stát, že se tam už znovu neobjeví. Chodí sem do bezpečného prostoru a pravidla jsou nastavena tak, aby jim nikdo neublížil. „Přijde se sem třeba zeptat maminka, zda tu její dítě není. My ale nemůžeme říct, jestli tady je, pokud si dítě výslovně nepřeje, aby to jeho matka věděla,“ říká Brhel Koťátková.

Kromě kanceláře v budově je velká místnost s dlouhým společným stolem, o kousek dál kulečník a projektor, kde děti mohou sledovat filmy. Sociální pracovnice pak s pýchou ukazuje úplnou novinku – perfektně vybavenou a odhlučněnou hudební zkušebnu. O stěny se opírají kytary, opodál stojí klávesy a v rohu stojí bicí souprava. Hudba je jednou z aktivit, kterou se zde děti mohou zabývat. Někdy přijdou ze školy, aby si tu v klidu mohly udělat úkoly, často ale pro ně klub připravuje program, jako jsou například kvízy, filmový den nebo kroužek vaření.

close Sociální pracovnice Lenka Brhel Koťátková ukazuje pravidla, jimiž se musejí řídit klienti nízkoprahového centra v Jirkově info Zdroj: Deník/Vilém Janouš zoom_in Sociální pracovnice Lenka Brhel Koťátková ukazuje pravidla, jimiž se musejí řídit klienti nízkoprahového centra v Jirkově

Tyto děti by jinak trávily svůj čas před domem, pokud by bylo hezky, a na prázdniny by vyrazily k babičce, která bydlí o tři zastávky městské dopravy dál. I kvůli tomu pro ně klub začal pořádat výlety do okolní přírody. „Zjistili jsme, že třeba nevědí, jak vypadají jahody, jak vypadají maliny nebo borůvky, a jsou překvapeny, že se dají jíst, že se neotráví. Bojí se bahna, bojí se všeho, ale pak jsou spokojené,“ vypráví Brhel Koťátková.

Nebezpečnější jsou ovšem ty případy, kdy se děti dostanou přímo do ohrožení. Sociální pracovnice si všimly například dítěte, které mělo na těle známky popálenin od cigaret. Nakonec zjistily, že je dítěti způsobila jeho matka. Jindy dvě dívky musely spát u domovního výtahu, protože jejich matka zmizela neznámo kam a nemohly se dostat do bytu.

Podobné případy pak většinou končí odebráním dítěte z rodiny – putuje například do Klokánku. „Není to úplně hezké, ale těm dětem je v tu chvíli líp, protože mají střechu nad hlavou, mají oblečení, mají jídlo a nikdo je nemlátí,“ zdůrazňuje sociální pracovnice.

Nenechají je do toho spadnout

Armáda spásy v současné době provozuje dvanáct těchto nízkoprahových zařízení na různých místech České republiky. Úředníci ministerstva práce a sociálních věcí jich pak evidují celkem 251, provozují je totiž i další organizace.

Například Diakonie Českobratrské církve evangelické jich má jedenáct. „Nejmenším pomáháme osvojit si základní návyky, respektovat hranice, učíme je základním úkonům, od zavázání tkaniček přes ořezání pastelek až po kroky, které jsou spojené s dospíváním. Některým dospívajícím pomáháme zvládat například divočejší pubertu. Také je provázíme při jednání s institucemi,“ popisuje vedoucí centra v Jablonci nad Nisou Pavel Novák. Za hlavní přínos považuje to, že dětem pomáhají s problémy, které jim nikdo jiný řešit nepomáhá.

Třeba právě jablonecké centrum poskytlo loni pomoc 275 dětem a mladým lidem. „Máme také příklady bývalých dětských klientů, které naše podpora a pomoc inspirovaly natolik, že se v dospělosti vrátili a nyní sami pomáhají ostatním,“ chlubí se Novák.

close info Zdroj: Deník zoom_in Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta uvádí, že kapacita všech nízkoprahových center v Česku je v současné době 10 871 klientů. „Nejvyšší počet těchto sociálních služeb je v Praze, Moravskoslezském a Ústeckém kraji,“ upřesňuje.

Roční náklady na jedno nízkoprahové centru představují zhruba 3,6 milionu korun, pokud v něm na plný úvazek pracují čtyři zaměstnanci. „Obecně platí, že je vždy ve ztrátě, jelikož je to služba bez příjmů od uživatelů, nemáme žádné jiné podporovatele, nedostáváme žádné dary,“ dodává metodik Armády spásy Jan Třinecký. Organizace nyní rozjíždí kampaň Nenechme je do toho spadnout!, která má za cíl nízkoprahová centra a jejich klienty podpořit.