NKÚ prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přidělovalo MŽP z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů. "Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení," uvedla Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.

Čtěte také: Účetní závěrka ministerstva spravedlnosti měla vážné chyby

Podle NKÚ například navzdory dotacím ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha takzvané nefragmentované krajiny, tedy přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. "Nepříznivá situace je také u vodních toků," doplnila mluvčí NKÚ.

Ministerstvo podle kontrolorů nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze z dotací vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. "Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle," sdělila Málková.

Výsledky dotačních programů sice několikanásobně přesáhly hodnoty předpokládané MŽP, ale podle NKÚ pouze proto, že ministerstvo očekávané výsledky podhodnotilo. Stanovilo si například jako cíl, že z operačního programu Životní prostředí podpoří 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213. Na další programové období let 2014 až 2020 už ale ministerstvo podle kontrolorů nastavilo ukazatele lépe. "Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr při kontrole v roce 2014," doplnila mluvčí kontrolního úřadu.

Čtěte také: NKÚ: Dotace na inovace pomohly firmám, další výsledky jsou nejasné