V posledních letech se neustále hovoří o nutnosti zlepšit výuku matematiky a přírodovědných oborů. Proč se to nedaří?
Nemyslím si, že se jedná přímo o zlepšení výuky ve smyslu kvality, ale že učitelé hledají cesty, jak přírodovědné předměty zpopularizovat. Chtějí ukázat žákům, jak tyto předměty ovlivňují každodenní život. Jejich studium patří mezi nejtěžší vůbec. Záleží však jen na učiteli, zda žáci navštěvují hodiny rádi. Na některých školách se v posledních letech zvyšuje hodinová dotace humanitních předmětů a jazyků na úkor přírodovědných. Tak se nám nadchnout pro ně žáky nepodaří.

Ministr školství Petr Fiala chce posílit postavení učitelů zavedením kariérního systému, který nabídne cesty k profesnímu růstu. Co si pod tezí představujete?
Cílem pana ministra je, aby se učitelé dále vzdělávali a pracovali na sobě i po ukončení studií. Takové učitele bude možné odměnit 
i mimo běžné platové tabulky. Pokud učitel uvidí před sebou možnost profesního růstu, bude na sobě chtít i více pracovat.

Stínový ministr školství Marcel Chládek chce po příštích volbách, pokud je vyhraje ČSSD, modelovat české základní školství podle finského vzoru. Je například pro zavedení povinného posledního roku mateřinky, začátek výuky až od devíti hodin či zavedení slovního hodnocení místo známkování.

Jsou to opatření, která mohou českým žákům prospět?
Je dobré, když se děti předškolního věku začínají připravovat na školu v mateřské. Začínají si zvykat na kolektiv a poznávají, že 
o mnohé věci se musí dělit, že když jeden mluví, další poslouchají apod. Čím dříve s takovou výchovou začínáme, tím lépe. Jen na svobodném rozhodnutí škol bych nechala dobu začátku vyučování. Pokud některým nevyhovuje stávající model, mohou vyučování posunout. V této věci bych nezaváděla tvrdá pravidla. A slovní hodnocení již v našich školách funguje. Většina učitelů, žáků i veřejnosti se ale spíše přiklání k hodnocení číselnému. Stav, kdy slovně hodnotíme pouze ve vybraných případech, se mi zdá vyhovující.

Růžena HlůškováVe Finsku je mnohem méně hodin než u nás. V některých třídách výuka začíná až v deset hodin a odpoledne mají děti většinou volno. U nás je naopak patrná tendence zařazovat do plánu stále víc hodin a předmětů. Má to ve věku internetu smysl? Neměl by být učitel hlavně průvodcem žáků a metodikem jejich znalostí?
Doba, kdy učitel stál před tabulí a k jeho nejpoužívanější metodě patřil výklad, je nenávratně pryč. Většina učitelů opravdu jsou průvodci světem informací a snaží se, aby si žáci na poznatky přicházeli sami. Myslím ale, že krátkodobý dril matematického vzorce, chemické značky či anglického slovíčka je nutný. Stále platí, že je nejlepší vyvážená výuka, kde se střídají všechny vyučovací metody. Některé tendence zařazovat do výuky nové předměty nemusí být špatné. Stálo by ale za úvahu přepracovat stávající osnovy např. výchovy k občanství a zařadit některá témata sem. Nemusí vznikat nový předmět.

Co vám osobně na dnešní škole nejvíc vadí?
Učitelské povolání ztratilo společenskou prestiž, mnozí rodiče vidí v učitelích spíše protivníky než partnery, kterým také velmi záleží na výchově jejich dětí. Velkým problémem je dlouhodobé podfinancování školství.