"Ve chvíli, kdy nebudeme mít možnost opatření uplatnit, a k jejich nařízení je nutný nouzový stav potřeba, potom bychom se dostali do uvolňování neřízeného. A bylo by riziko, že i když se současná situace zdá být mírně optimistická, tak že bychom mohli situaci naopak zhoršit. A to by určitě na Vánoce nikdo nechtěl," řekl ministr.

Už v pátek ministr i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek varovali před příliš rychlým uvolňováním po poklesu počtu pozitivně testovaných v posledních dnech. Podle Duška je třeba současná opatření udržet ještě dva až tři týdny. Nejpřísnější opatření, která mimo jiné zavřela školy, většinu obchodů, restaurace nebo omezila noční vycházení, platí od poloviny října.

Rizikové skóre 

Postupně by se měla zmírňovat za pomoci nového systému kategorizace epidemické situace, takzvaného rizikového skóre. Na něj bude navázaná tabulka s pěti pásmy opatření podle výše tohoto čísla udávající procento rizika. Upravovat bude například právě provoz škol, obchodů, restaurací, ale také sportování nebo hromadné akce. Jeho definitivní podobu chce ministr představit na tiskové konferenci v pátek.

K otevření škol se dnes Blatný a ministr školství Robert Plaga (za ANO) vyjádří v 13:15 na tiskové konferenci. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes dopoledne jako termín otevření škol pro žáky 1. a 2. tříd, kteří by se tam měli vrátit jako první, uvedl 18. listopad.

Česko má zájem o dva miliony dávek vakcíny Pfizer  

Česko má zájem o dva miliony dávek vakcíny proti nemoci covid-19 od americké firmy Pfizer, připojil se k evropské iniciativě. Novinářů to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vláda už dříve schválila odběr tří milionů dávek jiného druhu séra od firmy AstraZeneca. První vakcíny by se mohly do Česka dostat v první čtvrtině příštího roku, řekl ministr.

Česko se podle Blatného minulý týden připojilo k zatím nezávazné dohodě o dodávkách vakcíny, kterou sjednala Evropská komise. "Věříme, že tak, jak je to teď nastaveno, bychom měli mít v době, až bude vakcína k dispozici, kolem pěti milionů dávek," řekl. Zopakoval, že po obdržení vakcín by se měli jako první očkovat zdravotníci a senioři, cílem pak je proočkovanost populace 50 až 60 procent.

Firma Pfizer s německou BioNTech nedávno jako první zveřejnily data z klinické studie vakcíny. Na základě průběžné analýzy oznámily, že má víc než devadesátiprocentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku. Společnost AstraZeneca výsledky klinických testů zatím nezveřejnila, stejně tak ani jiné firmy, které vakcíny vyvíjejí.

K evropské iniciativě ohledně dodávek vakcín se český stát formálně připojil v červnu. Dohody o dodávkách vyjednává Evropská komise, členské státy pak mají možnost se k nim připojit. Jako první komise v létě dosáhla dohody o dodávkách s britskou firmou AstraZeneca, u které má Česko podle Blatného rezervovány tři miliony dávek. Podle dřívějších informací komise kromě firem AstraZeneca a Pfizer jedná ještě se společnostmi Sanofi, Johnson & Johnson, CureVac a Moderna.

Podle dřívějších odhadů ministerstva by bylo v první vlně v Česku očkováno asi 3,5 milionu lidí. Zdravotníků je zhruba 200 tisíc, starších 65 let dva miliony a dalších 1,3 milionu lidí mladších, ale v riziku kvůli chronickým nemocem. U některých vakcín se imunita vytvoří až po dvou dávkách, bude jich tedy třeba asi sedm milionů. Náklady se mohou pohybovat od 500 milionů po pět miliard korun.