Rakušan kritizoval, jak vládní komunikace ohledně koronavirové krize včetně nouzového stavu vypadá. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se o chystaném návrhu ministra dozvěděli v televizní debatě a slíbili mu podporu, i když neznali jeho důvody, uvedl. "Takto se bavíme o instrumentu, který se má dotknout ústavních práv lidí?" řekl.

Pravděpodobné zavedení nouzového stavu podle Rakušana ukazuje na to, že vláda selhala. "Nezvládla trasování, v dostatečném počtu testovat a nezvládla komunikaci. Potom se musíme vracet k instrumentům, které omezují ústavní práva občanů," uvedl. Řešení podle něj nabízejí i současné krizové předpisy, které dávají lokální pravomoci k opatřením hejtmanům.

STAN dnes představil plán nazvaný "4R", kterým o jednu položku rozšířil obecné zásady prevence proti koronaviru. Vedle roušek, mytí rukou a dodržování rozestupů přibyl ještě rozum. Ten podle Rakušana v současném počínání vlády chybí, kabinet zvládá doporučovat jen tři zbývající opatření.

Starostové doporučují plošná omezení u barů, diskoték, večírků, sportovních šaten a konferencí. Posílit by se měla kapacita testování a vzniknout by mělo centrální call centrum na podporu trasování. V něm by podle STAN mohli pomáhat státní úředníci, kteří kvůli covidu-19 momentálně nemají urgentní práci. Dlouhodobě hnutí požaduje mimo jiné reformu hygienické služby, pomoci by měl i vznik plnohodnotné lékařské fakulty hygieny.

Vláda by ve středu měla Sněmovnu informovat o nouzovém stavu

Ve středu by před projednáváním nových pravidel takzvaného kurzarbeitu měla vláda informovat Sněmovnu o dopadech zavedení nouzového stavu. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí dolní komory to řekl lidovecký poslanec Marek Výborný. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka také vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby svolal schůzku šéfů všech sněmovních stran k plánovaným opatřením kvůli koronaviru a avizovanému zrušení superhrubé mzdy.

KDU-ČSL podle Výborného zařazení mimořádného bodu k informacím kabinetu o dopadech zavedení nouzového stavu navrhla na dnešním jednání grémia Poslanecké sněmovny, které návrh přijalo. Kabinet bude o návrhu ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mimořádně jednat ve středu ráno.

Podle Jurečky chce KDU-ČSL také zařadit na nynější jednání dolní komory body k situaci na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a k ekologické katastrofě na řece Bečvě, kde únik kyanidu z dosud neznámého zdroje zabil desítky tun ryb.

Jurečka rovněž vyzval Babiše ke svolání schůzky s předsedy parlamentních stran, a to i k dopadům na státní rozpočet. Zmínil v této souvislosti plánované zrušení superhrubé mzdy. Premiér v sobotu řekl, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky, jak o tom dříve mluvil prezident Miloš Zeman. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček v neděli v České televizi poznamenal, že sociální demokraté nepodpoří zákon, který by superhrubou mzdu zrušil a za dva roky znovu zavedl. Později Babiš uvedl, že chce zrušit superhrubou mzdu navždy, efektivní zdanění ale snížit pouze na dva roky.

Senátorka a první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková uvedla, že lidovci podají návrh na úpravu ošetřovného tak, aby se vyplácelo po celou dobu karantény ve výši 80 procent základu výdělku. Novela zákona by podle opoziční strany měla platit po celý školní rok, a to zpětně od 1. září do 30. června 2021.

Ministerstvo práce navrhlo, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Od jara do konce června v první vlně epidemie rodiče pobírali na děti do 13 let 80 procent základu výdělku. Zvýšení dávky ministryně Jana Maláčová (ČSSD) teď nenavrhuje.