Kromě toho ale kabinet čeká i zásadní strategické rozhodování o Státní energetické koncepci, která může mít dopad na dostavbu jaderné elektrárny Temelín i na prolomení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách.
OKD a její mateřská firma New World Resources (NWR) se dostaly do problémů kvůli propadu cen uhlí na trhu. NWR se proto rozhodla uzavřít důl Paskov, ve kterém je těžba ztrátová. Plán na zastavení provozu v dolu, který zaměstnává téměř 3000 lidí, ale kritizují hornické odbory i současný úřednický kabinet. Kritici tohoto kroku se obávají sociálního dopadu na region, který se už teď potýká s velkou mírou nezaměstnanosti.
Zástupci NWR uvedli, že jsou ochotni zachovat těžbu v Paskově i po roce 2014 pouze v případě, že se na provozu dolu bude ekonomicky podílet i stát. Nynější úřednická vláda takový postup odmítá.
Na schválení energetické koncepce čeká i ČEZ
Nový kabinet čeká také rozhodování o Státní energetické koncepci. Dokument, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ještě pod vedením Martina Kuby (ODS), ukazuje cestu, kterou by se česká energetika měla ubírat v dalších 25 letech. Podle koncepce by se měl zvyšovat podíl jádra na výrobě elektřiny, klesnout by měl podíl uhlí.
Na schválení energetické koncepce čeká polostátní energetická společnost ČEZ kvůli svému rozhodování o stavbě dvou nových bloků v jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl, že rozhodnutí firmy o investici v odhadované hodnotě 200 až 300 miliard korun musí být s energetickou koncepcí v souladu.
Před konečným schválením dostavby Temelína chce ČEZ také vyjednat s vládou podmínky výkupu elektřiny z nových bloků. ČEZ usiluje o uzavření takzvaného contract for difference, podle kterého by stát energetické firmě doplácel, pokud by tržní cena elektřiny byla pod úrovní té sjednané. V opačném případě by naopak ČEZ odváděl peníze do státního rozpočtu.
Jak s financováním obnovitelných zdrojů energie?
Vláda bude muset zaujmout postoj i k územním limitům pro těžbu hnědého uhlí. Ekologické organizace prosazují jejich zachování, těžební společnosti naopak usilují o jejich prolomení. Společnost Severní energetická například uvádí, že jen na jejím lomu ČSA leží za limity zásoby uhlí na 150 let. Bez prolomení limitů se ale těžba zastaví v roce 2022, což povede k propouštění. Ekologové nicméně upozorňují, že prolomení limitů na lomu ČSA by vedlo ke zbourání Horního Jiřetína.
Na kabinet čeká také další řešení financování obnovitelných zdrojů energie. Zákonodárci letos schválili novelu zákona, která od nového roku zastavuje podporu pro nově připojené zdroje. Zákon rovněž stanovuje strop pro poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, který hradí spotřebitelé v ceně elektřiny. Podpora pro nyní připojené zdroje ale bude pokračovat i v dalších letech a stát bude muset najít v rozpočtu dodatečné prostředky, ze kterých bude hradit tu část příspěvku, který přesáhne strop stanovený pro podporu obsaženou v cenách elektřiny.