Nejvíce přebujelé dopravními značkami jsou podle dopravních expertů právě centra měst a jejich okrajové části, ale také sídliště či vedlejší silnice. Bezpečnosti na silnicích to nepřidává. Naopak. Řidiči ztrácejí pozornost a mnohá sdělení přestávají vnímat, což může vést až nehodě. „Jak se má řidič chovat, by mělo být jasné z uspořádání silnice. Značka má pouze upřesňovat, co by účastník nemusel včas zpozorovat,“ vysvětlil dopravní expert a předseda Platformy Vize 0 Roman Budský.

Mezi nejčastěji osazované značky patří zákazy zastavení a stání. Umisťované jsou i do míst, kde by být nemusely. Stání a zastavení totiž jasně definují pravidla silničního provozu. Jasně říkají, že řidič smí zastavit tak, aby mezi autem a okrajem vozovky zůstaly volné tři metry společné pro oba směry jízdy.

Čeští řidiči budou na cestách vídat od ledna nové dopravní značky. Znáte je všechny?

Čeští řidiči budou na cestách vídat od ledna nové dopravní značky. Umožní to novela zákona o silničním provozu připravená úředníky ministerstva dopravy. O jaké půjde? Najdete je v článku.
Poznáte je? Čeští řidiči si musí od ledna zvyknout na nové dopravní značky

V případě stání musí zůstat volné tři metry pro každý směr jízdy. „V užších ulicích je tedy naprosto zbytečné takové značky umisťovat. Tam přece daná zákonná omezení platí automaticky,“ podotkl Budský.

Další podle motoristů zbytečně nadužívanou značkou je Dej přednost v jízdě. „Ve Francii se rozhodli ji ve velké míře nepoužívat a uplatňovat pravidlo pravé ruky. Samozřejmě v lokalitách s klidnějším provozem. Výsledkem je, že ubylo nehod, protože řidiči začali být více pozorní,“ poznamenal mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

Nová zóna

Od ledna mohou lesy dopravních značek minimálně z center měst začít mizet díky novele zákona o silničním provozu, která zavádí takzvané Sdílené zóny. Jedná se o ulice bez dopravních značek a se smíšeným provozem pro pěší, cyklisty, hromadnou dopravu a auta. Rychlost je v nich omezena na dvacet kilometrů v hodině a striktně platí pravidlo pravé ruky. Chodci přitom mohou využívat veškerý prostor a nemusí se omezovat na chodník.

Dopravní značka označující sdílenou zónu a konec sdílené zónyDopravní značka označující sdílenou zónu a konec sdílené zónyZdroj: se svolením Ministerstva dopravy ČR

„Povrch je v jedné úrovni. Koridor pro auta či hromadnou dopravu bývá vyznačen jiným povrchem. Díky malé rozdílné rychlosti je prostor bezpečný. Řidiči, chodci, ale i cyklisté jsou nuceni mnohem více sledovat dění kolem sebe. Auta se pohybují opravdu pomalu, třeba v Německu smí jezdit jen rychlostí chůze,“ popsal Deníku už dříve projektant a odborník na zklidnění dopravy ve městech Vojtěch Novotný.

Sdílená zóna v Rakousku:

Zdroj: Youtube

Zklidnění dopravy očekává i předkladatel pozměňovacího návrhu, který sdílené zóny zavádí, poslanec Michael Rataj (STAN). „Cyklisté berou jakékoliv omezení jako újmu, řidiči jako útok. Sdílený prostor, ve kterém by jediným omezením byla rychlost, by všechny účastníky přiměl k větší osobní zodpovědnosti,“ myslí si Rataj.

Nyní mohou města pro redukci dopravy využívat jen obytnou nebo pěší zónu. Ty ale nejsou ideální. „Obytné zóny se objevují v centrech měst, což je špatně. Správně by měly figurovat na periferiích v satelitech. Zkrátka tam, kde není provoz tak silný, hrajou si tam třeba i děti. Sdílená zóna je naopak určená právě pro centra měst. Značka de facto říká: udělejme hezká centra měst bez zbytečných dopravních značek a zařízení,“ dodal Milan Janda z odboru agend řidičů na ministerstvu dopravy.

K větší bezpečnosti na silnicích ve městech by podle dopravního experta Romana Budského přispěla kvalitnější silniční síť spolu s dobrým značením:

Test předjíždění cyklistů v Mikulově na Břeclavsku.
Dopravní expert Budský: Řešíme budoucnost, ale zapomínáme na přítomnost

Sdílené zóny už několik let využívají města v Německu či Rakousku, v zemích západní Evropy, ale také třeba i v Austrálii či na Novém Zélandu. Jen v Rakousku, které vytváření podobných zón zavedlo před deseti lety, již vzniklo přes osmdesát takových prostor.