Premiér prohlásil, že ministerstvo vnitra zorganizuje nové výběrové řízení neprodleně. „Doufejme, že se přihlásí větší počet uchazečů, a že tedy bude silnější konkurence. Rádi bychom povzbudili jejich zájem," řekl.

Jedinou změnou oproti původním požadavkům je zmírnění jazykové podmínky. Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zdůraznil, že tento krok není rezignací na znalost cizích jazyků. „To, že někdo nemá certifikovanou zkoušku, neznamená, že neumí jazyk," podotkl.

Výběrové řízení na náměstka ministra vnitra pro státní službu bylo vypsáno koncem listopadu. Minulý týden však vnitro oznámilo, že nikdo ze tří uchazečů o funkci nesplnil kritéria stanovená vládou. Tendr tak skončil.

Odpolitizování státní správy

Mezi podmínkami, jež musí kandidát na funkci náměstka ministra vnitra pro státní službu splnit, je mimo jiné to, že v uplynulých osmi letech vykonával nejméně čtyři roky praxi ve vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci EU, mezinárodní organizaci nebo vykonával obdobné činnosti jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností. Kandidát by také měl umět anglicky, francouzsky nebo německy, mít bezpečnostní prověrku aspoň na stupeň „důvěrné" a čisté lustrační osvědčení.

Služební zákon, který má odpolitizovat státní správu, byl dlouhodobým dluhem české legislativy. Původně návrh nynějšího kabinetu počítal s generálním ředitelstvím státní služby jako koordinačním orgánem státní správy. Nakonec byla po politických neshodách schválena varianta, že většina kompetencí ředitelství připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu, která byla označována za klíčový post.

Prezident Miloš Zeman zákon o státní službě v říjnu vetoval, ale poslanci jeho veto přehlasovali. Obrátil se proto na Ústavní soud. Nahrazení generálního ředitelství státní služby funkcí náměstka mu nevadí. Tvrdí však, že současná podoba zákona nepovede k odpolitizování státní správy, a vadí mu, že počítá s takzvanými politickými náměstky ministrů.