Pokud novela zákona projde, neznamená to automaticky, že se lov lukem povolí v každém koutě republiky.

„Zda bude v honitbě prováděn lov lukem, bude vždy na rozhodnutí jejího uživatele - myslivců, mysliveckém spolku. Stejně jako použití nově povolených, dosud zakázaných, způsobů lovu,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Uživatel se podle něj také bude moci rozhodnout, kterému lovci dá povolenku. V jeho pravomoci bude také rozhodnutí o tom, jaký druh zvěře umožní touto střelnou zbraní lovit. Legislativa sama povolí všechny.

Honitby ve správě Lesů ČR by lov lukem povolily:

Pokud projde novela zákona o myslivosti, dostanou lovci možnost využívat kromě palných zbraní i některé takzvaně tiché střelné zbraně – luky
Lov lukem bychom u nás umožnili, říká Libor Strakoš z Lesů České republiky

K tomuto způsobu lovu bude nutné mít nejen lovecký lístek, což je už současná podmínka, ale také lukostřeleckou zkoušku. Její náležitosti má upřesnit vyhláška, stejně jako to, kdo bude jejím garantem. V Česku funguje Klub lovecké lukostřelby, je jedním z klubů Českomoravské myslivecké jednoty.

Podle sdělení ministerstva zemědělství si zlegalizování lovu lukem přálo mnoho organizací. „Mysliveckých i ochranářských. Využití tohoto způsobu lovu je možné zejména v urbánním prostředí, kde je potřeba snižovat početní stavy zvěře. Je využíván v městských oblastech například Madridu na přemnožená prasata, ale i v dalších velkoměstech Evropy,“ doplnil Bílý.

Zdroj: Youtube

Pro českou myslivost by to mohla být vítaná pomoc, jak divoká prasata, která víc a víc pronikají do měst, redukovat. Střílet se na ně obvykle v zastavěném území nemůže. Zakazuje to zákon. „Umožňuje lov pouze na takzvaných honebních pozemcích, mezi něž části měst obvykle nepatří. Střelba ve městech je tak nejen nezákonná, ale především nebezpečná. Myslivci se černou zvěř z měst snaží spíše vyhánět a lovit až v místech, kde je to povoleno a bezpečné,“ upřesnila ve vyjádření Českomoravská myslivecká jednota, která zastřešuje myslivce v Česku. Na nehonebních pozemcích je možné lovit až po vydání úředního povolení.

Ochránci jsou proti, lovci mluví o efektivitě

Chystaná změna, pokud ji poslanci schválí, začne platit od ledna 2025. Odmítají ji ale ochránci zvířat, například z organizace OBRAZ - Obránci zvířat. Vyzvala své příznivce k zaslání nesouhlasných dopisů lidoveckému ministrovi zemědělství Marku Výbornému. Existují podle ní studie, které dokazují, že zvěř tímto druhem odlovu trpí. „Když je zvíře smrtelně postřeleno lukem, může trvat i několik minut, než zemře. Po tuto dobu trpí silnými bolestmi v důsledku zranění. Studie zjistila, že jedenáct procent jelenů zemřelo až po dvou nebo více výstřelech a že někteří zranění jeleni trpěli více než patnáct minut než zemřeli,“ vysvětlil mluvčí organizace Ivo Krajc s odkazem na práci vědců britské univerzity Cambridge.

Naopak lovci odkazují na jiné zdroje dokládající efektivitu i etiku lovu. Federace organizací pro myslivost a ochranu volně žijící fauny v Evropské unii (FACE) upozornila na finskou studii, která vyšla letos v říjnu po několikaletém průzkumu.

Města mají stále častěji problémy s divokými prasaty:

Pokud se stane, že uvidíte divoké prase ve své blízkosti, nepřitahujte k sobě pozornost. Vyvarujte se prudkých pohybů, křiku a rámusu a snažte se co nejrychleji dostat pryč
Divoká prasata obléhají města: Co dokáží, jak se jich zbavit, na co si dát pozor

„Ukázalo se, že moderní lovecké šípy a kulky mají na uloveného jelena podobný, ne-li stejný, vliv, neboť průměrná vzdálenost útěku jelena se u pušek a loveckých luků lišila o méně než metr. Tyto výsledky ukazují, že lov lukem a šípem je nejen účinný, ale také v souladu s moderními normami pro dobré životní podmínky zvířat a představuje bezpečnou, odpovědnou a udržitelnou praxi,“ shrnula výsledky federace. Tento argument bere za svůj i české ministerstvo zemědělství.

V Česku je lovců lukem několik desítek. Jak před časem pro Deník uvedl předseda Klubu lovecké lukostřelby Alexandr Vrága, mohlo by povolení přivést k lovu nové zájemce. Že by ale u českých myslivců šlo o masivní záležitost, odmítl. „Po finanční stránce je to srovnatelné s lovem s palnými zbraněmi. Ale je to extrémně náročný způsob lovu po technické stránce. Myslivec musí být schopný dostat se ke zvěři na blízkou vzdálenost, tedy pohybovat se neviditelně v terénu. Ovládat luk a provést dobrý nátah je i velká zátěž pro svaly,“ vysvětlil.

Zátěž pro ruce

Pro lov lukem bude povinnost použít luk o minimální nátahové síle padesáti liber. Jedna libra odpovídá přibližně 0,45 kilogramu. Pro ruce je to obrovská zátěž a dosáhnout toho bez předchozího tréninku je obtížné a komplikované. „Čistě fyzikálně to možné je pro středně silného muže nebo silnější ženu. Avšak bez dlouhodobého tréninku pouze v limitovaném množství nátahů za sebou a rozhodně bez záruky kvalitního výstřelu s adekvátním zásahem cíle,“ vysvětlil předseda Českého lukostřeleckého svazu (ČLS) David Špinar.

Obtížné to bude zejména pro ženy. „Fyzikálně je to určitě limituje, avšak podmínku alespoň 50 liber síly nátahu v tomto nechápeme jako diskriminaci žen, ale nutnou podmínku pro dostatečně razantní výstřel s možností efektivního zásahu cíle. Průměrná žena bez tréninku takový luk nenatáhne odpovídajícím způsobem umožňujícím kontrolovaný výstřel,“ doplnil Špinar.

Pro lov ve světě se proto mnohem častěji než klasický luk využívá luk kladkový. „Je přirozeně silnější a přitom jednodušší na nátah) a poskytuje další vymoženosti, například optiku při zaměřování. Správný zásah je tak mnohem pravděpodobnější,“ řekl Špinar.

Lukostřelecký svaz rovněž neočekává, že by se právě z jeho řad rekrutovali noví myslivci. „Český lukostřelecký svaz zastřešuje výhradně sportovní disciplíny a sdružuje výhradně sportovní lukostřelce. S lovem nemáme a nikdy nebudeme mít nic společného. Příkladem může být třeba fakt, že v rámci závodů ČLS jsou výslovně zakázány kamuflážní barvy, takzvaný maskáč na jakémkoliv vybavení i oblečení střelce,“ doplnil předseda.