Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě budou mít podle předlohy lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku místo do šesti měsíců a nově také od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Změny se týkají rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.

Spor se v dolní komoře vedl o postavení pacientských organizací. Sněmovna nakonec přistoupila na požadavek opozice, aby nemusely mít výhradně právní podobu spolku.

Veřejnost by tak mohly zastupovat také ústavy či obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů.

Zpřístupnění léků na vzácná onemocnění

Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.

Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.

Sněmovna novelou upravila právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak neuzákonila dispenzační taxu, tedy odměnu poskytovateli lékárenské péče za výdej léku, jak žádali lidovci, a ani pirátskou snahu o hrazení těch služeb porodním asistentkám, které ženám v šestinedělí neindikoval lékař. Podle kritiků nemají asistentky na poskytování těchto služeb vzdělání a jednalo by se jen o čerpání peněz z veřejného zdravotního pojištění.