Reaguje tak na akutní potřebu lepší ochrany obětí trestných činů, na kterou poukázal případ Kláry Mauerové, jež údajně týrala sedmiletého syna. Detailní informace o případu včetně nahrávky a fotografií Ondřeje se objevily v médiích.

Se zněním návrhu předlohy by se mohl již příští týden seznámit ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, po připomínkovém řízení jej posoudí vláda, uvedlav neděliv České televizi (ČT) poradkyně ministra spravedlnosti Lenka Bradáčová. Novelu nepovažuje za kontroverzní, mohla by proto uspět u poslanců i senátorů, a mohla by tedy začít platit již příští rok.

Novela má počítat i s možností, že poškozený může dát sám souhlas se zveřejněním informací o sobě v případě, že je to podle něj pro jeho osobu prospěšné. Média, která by nový zákon porušila, i ten, kdo jim informaci poskytne, by měli být pokutováni částkou zhruba 100.000 korun. "Pokud ale orgány činné v trestním řízení poruší povinnosti z trestního řádu, tak jak budou uloženy, tak se samozřejmě vystavují ještě daleko přísnějším sankcím," dodala Bradáčová.

Daná částka, kterou by zaplatilo například soukromé médium, je ale podle prezidentky Sítě mateřských center v ČR Rut Kolínské příliš nízká, tresty by měly být výrazně vysoké, soudí. Požaduje také vyvození osobní odpovědnosti, například konkrétních novinářů. "Oběť trpí dvakrát - trestným činem a znovu nehoráznou medializací," uvedla Kolínská. Právě přestupkové řízení se ale týká konkrétních osob, vysvětlila Bradáčová.

Původně mělo ministerstvo v úmyslu zahrnout tuto otázku do návrhu nového trestního řádu. Kvůli jeho obsáhlosti by ale mohlo trvat až několik let, než nový řád vejde v platnost. Jak ale ukázaly události v posledním období, je podle Bradáčové zapotřebí co nejdříve lépe chránit oběti trestných činů.

Již nyní jsou poměrně dobře chráněni mladiství a nezletilí delikventi. Fakt, že tato ochrana je účinnější, je podle Bradáčové dán i tím, že norma týkající se dané oblasti je poměrně nová.

V případu rodiny z Kuřimy na Brněnsku je stále řada nejasností. Klára Mauerová pečovala nejen o týraného Ondřeje, ale i o jeho bratra Jakuba a údajně třináctiletou dívku Aničku, kterou získala letos v březnu nepravomocně do své péče. Podle posledních informací se za dítě vydávala čtyřiatřicetiletá Barbora Škrlová, nyní nezvěstná.

Podle sobotního tisku třináctiletá Anna nikdy neexistovala. K opatrovnickému řízení u soudu prý Klára Mauerová přivedla dceru manželů Zuzany a Viktora Skálových. Podle utajeného policejního zdroje Mladé fronty Dnes to prokázaly testy DNA. Skála je hercem brněnského Městského divadla.

Podle Bradáčové musí až analýza ukázat, zda bylo v možnostech soudkyně, která Mauerové do péče údajnou Annu svěřila, poznat, že jde o cizí dítě, jež se vydává za někoho jiného. Je třeba nejprve zjistit, zda soudkyně porušila předpisy či ne. Jestliže by se ukázalo, že pochybila, byla na místě kárná žaloba, dodala Bradáčová.

Ombudsman Otakar Motejl v debatě uvedl, že se podle něj společnost nachází v období krize hodnot, bagatelizují se negativní jevy. "Chceme najednou zase řešit eventuální individuální odpovědnosti toho, kdo selhal. Společnost se alibisticky zbavuje své odpovědnosti, hledá instrumenty represivního prostředí, instrumenty nových zákonných úprav, aniž by se zamyslela nad tím, kde je začátek celého problému," řekl Motejl. Za ideální řešení nepovažuje ani nápad vytvořit instituci dětského ombudsmana. Bude-li totiž analogií funkce nynějšího veřejné ochránce práv, nezmůže víc než on, soudí Motejl.