Předloha, která na rozdíl od vládního návrhu nepočítá s kritizovaným registrem učitelů, mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. Mezi tato opatření patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.

Od registru učitelů si ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) sliboval lepší přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek. Podle kritiků včetně ochránců soukromí by ale nákladně sdružoval citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví. Vznik registru by podle odpůrců ministerstvo stál 2,8 milionu korun, provoz 700.000 ročně bez započtení výdajů škol.

Vládní předloha původně vzbudila pozornost zejména tím, že má zakázat ve školách prodej potravin, které jsou v „rozporu s výživovými požadavky", což Sněmovna schválila. Zákaz se týká i reklamy na tyto potraviny. Novela má rovněž upravit postavení ředitelů škol tak, aby na školách mohli působit i po skončení šestiletého ředitelského funkčního období.