„Dělám to dvacet let, ale chaos v posledních čtyřech letech je opravdu mimořádný. Přivítám jakýkoliv systémový zlepšovák, který do toho vnese řád," míní Zdeněk Vondra.

Přesně o něj se snaží Asociace ředitelů gymnázií ČR. Na svém nedávném zasedání 
v Přerově se postavila za převratný návrh, který by měl stávající situaci změnit. Nově navrhovaný model „Elektronického prostředí administrace přijímaček PAP" má zásadně snížit administrativní 
i finanční náročnost řízení 
a především ideálně prolnout nabídku škol a poptávku žáků. „Když se na jednu stranu dají požadavky žáků a na druhou nároky škol, musí vám při počítačovém zpracování dat vypadnout jasné pořadí, které přidělí žáky jejich budoucímu vzdělávacímu zařízení," popisuje systém PAP šéf asociace Jiří Kuhn.

Informační poušť

V současnosti se na střední školy hlásí deváťáci tak, že si vyberou dvě školy a na ně podají přihlášku. Často si zapíšou jednu prestižní a jednu záložní. Když se nedostanou na ústav první volby, druhý v pořadí odmítnou a zkouší to znovu v dalším kole. Než jsou ale odevzdány všechny zápisové lístky a proběhne odvolání, ředitelé jsou informačně na vodě. Kolik nakonec budou mít v září reálných žáků, se
v podstatě dozví až během prázdnin, kdy už ale musejí mít zaplněné sborovny, rozdělené úvazky, rozvrhy, financování.

V novém systému by toto všechno odpadlo. Žáci by si vybrali po zadání hesla v elektronickém úložišti dat tři školy podle pořadí zájmu. Okamžitě by viděli, kolik tyto školy přijímají studentů, jaká kritéria musí splnit a zda vůbec mají šanci na úspěch. „Byli bychom rádi, kdyby se do požadavků vešla nejen vysvědčení z 8. třídy a pololetí devítky, ale také aktuální květnové známky. To by motivovalo děti k práci i na konci 9. ročníku, což je dnes obrovský problém. V modelu PAP by totiž přijímací řízení mohlo probíhat až po maturitách, protože zpracování dat je otázkou několika hodin," vysvětluje Jiří Kuhn.

Po zadání všech vstupních informací pak žákům vypadne definitivní výsledek. Zápisové lístky nahradí jediné kliknutí. Pokud se uchazeč nedostane ani na jedno ze tří vybraných zařízení, postupuje do dalšího kola, jehož už se pochopitelně neúčastní obsazené školy. „Musí se vypracovat studie proveditelnosti, vyřešit lhůty správního řízení, držení velkého souboru osobních údajů jedním správcem atd., ale celkově by to nepochybně přijímací řízení zjednodušilo," říká Jiří Kuhn.

Plošné testy

Ministerstvo školství se takovému řešení nebrání. „Jsme na začátku diskuse, budeme se o tom ale určitě bavit," potvrdil Deníku náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Proti není ani stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek: „Podobná průlomová řešení je nutné činit v široké shodě. Proto bychom neměli ztrácet čas a ještě letos na tom pracovat společně s vedením resortu. Odbourávání administrativy je i pro ČSSD důležitým programovým bodem." Senátor však připomíná, že ČSSD jako prioritu vnímá úpravu financování regionálního školství, v němž by počet žáků ve třídě nehrál jedinou roli. „Měli bychom se bavit i o povinných přijímacích zkouškách pro obory s maturitou," dodává Marcel Chládek.

V tomto směru jsou už ale regiony dost daleko. Plošné testy se za týden budou konat například v Moravskoslezském, Pardubickém či Karlovarském kraji. „Myslím, že je to správné. Mohlo by to zkvalitnit celý proces přijímacích řízení," soudí ředitel Střední školy elektrotechnické v Ostravě Tomáš Führer. Jednotná zkouška má premiéru v Libereckém kraji, kde ji absolvují dva tisíce uchazečů o maturitní studium. Střední školy prověří znalosti žáků z češtiny, matematiky a všeobecných studijních předpokladů. To, jakou váhu škola výsledkům přisoudí, je jen na ní. Krajský úřad doporučil, aby 
o přijetí ze 70 procent rozhodly testy a ze třiceti dosavadní výsledky ze základní školy.

Přijímací řízení pro střední školy XXI. století