Nový pavilon goril vznikne podle návrhu ateliéru ABM Architekti

Po zhruba půl roce od vyhlášení architektonické soutěže byl v pondělí z patnácti zaslaných návrhů představen ten vítězný.

Jeho autorem je architektonický ateliér ABM Architekti, jehož projekt se pod vedením Petra Bourala umístil na druhém místě. I tak jde o práci vítěznou, neboť odborná porota rozhodla, že žádný z pěti návrhů postoupivších do druhého kola nesplňuje na sto procent podmínky zadání.

„Postavit pavilón, i kdyby měl stát na zelené louce, je vždycky problém. Vybraný návrh v mých očích splňuje ještě více požadavků, než bych při zadávání vůbec čekal," pochvaloval si tvůrce Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. Podle něj je u takto unikátní stavby vždy problém v protichůdných požadavcích, se kterými se musí architekti vypořádat.

Pavilon nesmí koukat

Že nikdo neobsadí nejvyšší místo na pomyslných stupních, však není v podobných soutěžích nic tak neobvyklého. Během letošního roku se na návrhu ještě upraví detaily, se kterými nebyla odborná porota soutěže spokojena a v průběhu let 2016 a 2017 bude vybudován nový pavilon goril.

Ten se má nacházet v prostoru pod viničním domem Sklenářka poblíž Afrického domu. Určitou nevýhodou místa je jeho odlehlost. „Zoo má v plánu vybudovat ještě jeden vchod do zahrady u plánovaného pavilony, u něhož bude vybudována zastávka autobusů MHD," prozradil Bobek.

S ohledem na polohu plánované pavilonu byla jednou z podmínek i jeho „neviditelnost", která nesmí narušovat krajinný ráz prostoru Sklenářky ani dálkové pohledy na tento objekt. S tím by však neměl být podle architekta Petra Bourala problém. „Sama lokalita nabízí zapustit pavilon do terénu. Získanou zeminu pak překlopit na střechu, a tak stavbu plně zakomponovat do krajiny," tvrdí vítěz soutěže.

Přibudou další primáti

Náklady na výstavbu nového domova primátů mají činit 121 milionů korun. Částka zahrnuje i vybudování nového vchodu, lávky od západního okraje Údolí slonů a dalších věcí. Suma se bude hradit ze tří zdrojů. Jedním z nich je investiční fond zoo, dalším pak veřejná sbírka, která se rozběhla těsně před Vánoci. Dosud dárci přispěli 1,2 milionu korun. K tomu se ještě použijí peníze ze sbírky, jež vnikla po povodních v roce 2013, kde je nyní 18 milionů korun.

Bez peněz zřizovatele zoo, pražského magistrátu, by však stavba nebyla nutná. Zahrada potřebuje od Prahy příspěvek převyšující polovinu předpokládaného rozpočtu. Čili suma by měla být v úrovni přesahující 60 milionů korun, lépe však okolo 70 milionů.

Plánovaný pavilon má být oproti nynějšímu větší. Kromě výběhu rodiny okolo samce Richarda má mít ještě jeden prostor pro druhou skupinu, ve kterém budou chováni mladí samci. Ti budou žít odděleně, neboť nejsou vhodní do chovu. „Gorily vytváří skupiny o jednom samci a více samicích. Přebývající samce pak většinou není kam umístit," vysvětluje vznik druhé skupiny Vít Lukáš, kurátor primátů.

Další nájemníci budou menší

O postavení nového pavilonu rozhodl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek a tehdejší primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) v létě 2013, kdy byl výběh poničen při povodních. Do budoucna není možné případným záplavám zabránit, a proto se gorily stěhují do horní části zahrady. Místo nich obsadí místo menší primáti. Ty bude snazší evakuovat. Půjde o menší druhy, které bude možné chytit do sítě a přenést do bezpečí.

Domov primátů byl postaven v devadesátých letech. Velká voda ho vyplavila už při obřích záplavách v roce 2002, kdy zahynul jeden gorilí samec. Škoda tehdy dosáhla na částku 232 milionů korun. Při povodních v létě 2013 byla újma menší, opravy stály okolo 100 milionů korun.

Architekt: V zahraničí jsme obhlíželi atmosféru pavilonů

S návrhem nového pavilonu goril v pražské zoo uspěl tým čtyř architektů z atelieru ABM Architekti vedený Petrem Bouřilem. Ten se pro Deník rozpovídal o hledání inspirace při navrhování.

Co bylo nejnáročnější při navrhování pavilonu?

V zadání bylo poměrně dost nároků, které musel architekt splnit. Návaznost na cestu návštěvníků, kteří jdou k výběhům, tak i na technické zásobování, zázemí. Též musel člověk zakomponovat budovu do terénu. Což motivovalo k práci, neboť vybrané místo je zajímavé.

Jakou část vašeho díla vnímáte jako stěžejní?

Potlačení stavby v prostředí. Což bylo ve více návrzích, ale my jsme se snažili maximálně provést, aby budova nedominovala území, na němž má stát.

Součástí projektu je i přístup autobusové linky MHD?

Ano, ale šlo jen o dílčí věc celého návrhu. Celý pavilon má být u horní komunikace, jež prochází mezi pavilonem žiraf a celou zahradou. Je na místě tam vybudovat další vchod se zastávkou, čímž se rozptýlí pohyb po zoo, neboť nebudou muset všichni chodit hlavním vstupem.

Inspirovali jste se při práci na návrhu v zahraničí?

Ano. Dělali jsme si hlavně rešerši podobných staveb, které jsou po světě nebo i tady u nás. Sledovali jsme různé dílčí prvky a věci z návštěvnického pohybu. A také jsme hledali atmosféru?

Atmosféru? Můžete být konkrétnější?

U návrhu je vždy důležitá image. Jestli má být pavilon chladný nebo naopak připomínat přírodu. Je to trochu divadlo, proto je třeba vše upravit tak, aby se zvířata cítila příjemně a návštěvník měl pocit, že je v Africe. Právě takovou náladu jsme hledali v jiných pavilonech.

Studovali jste země, kde gorily běžně žijí?

Ano, vedli jsme i konzultace s lidmi, kteří nepracují v zoo, ale o primáty se zajímají. Museli jsme tak upravovat chyby, které jsme si neuvědomili. Původní návrh měl například dost skal. Jenže gorily žijí spíše v pralese a nížinách. Vše jsme proto předělávali více do zeleně a hlinité podoby. Tak je i koncipovaný současný pavilon těchto primátů.

Z něho jste také čerpali?

Hlavně z pobytových místností zvířat. Z prostředí, kde žijí, jsme čerpali jednotlivé prvky.

V čem bude budoucí pavilon lepší než dosavadní?

Současný pavilon je podle mě velice pěkný a kvalitně navržený. Jediným problémem je fakt, že leží v zátopové oblasti. Tím, čím se ten náš bude lišit, je velikost. Bude vzdušnější a volnější. Vejde se tam najednou více návštěvníků. A díky stupňovitému hledišti budou moci lidé na místě zůstat déle a pozorovat gorily ve výbězích.