„Je to společensky velmi vážená profese, ale ve srovnání se zdravotníky nebo úředníky nevycházejí z hlediska výše příjmů učitelé vůbec dobře," sdělila ministryně. Zároveň se vyslovila pro to, aby pedagogům ve třídách pomáhalo víc psychologů a asistentů. „Dřívější politické reprezentace neučinily příliš mnoho kroků k tomu, aby byly základní školy připravené vzdělávat například děti s autismem, zdravotním postižením nebo jinými problémy," řekla Valachová s tím, že právě všestranná podpora učitelů v první linii je její prioritou. Více se dočtete ZDE!

Osnovy nebudou

Její slova podpořil i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, který včera odpovídal čtenářům v on-line rozhovoru na Deník.cz. „Společné vzdělávání (tedy inkluze) je v současnosti prioritou všech civilizovaných zemí světa. Je totiž důležité a prospěšné nejen pro děti, žáky a studenty s nějakým znevýhodněním, ale stejnou měrou i pro ty ostatní. Proto se otázkám společného vzdělávání v tom nejširším slova smyslu bude intenzivně věnovat i Česká školní inspekce," uvedl.

Tomáš Zatloukal prozradil letošní plány ČŠI, která si „jako jeden ze svých specifických úkolů pro nadcházející školní rok stanovila hodnocení výuky soudobých dějin na základních a středních školách". Zaměřovat se bude i na výuku matematiky či podporu rozvoje tělesné zdatnosti. Vyjádřil se také k uvažované revizi rámcových vzdělávacích programů: „Vyhodnocení úspěšnosti kurikulární reformy po deseti letech je určitě na místě. Stejně tak jako uvažovat o zpřesnění obsahu rámcových vzdělávacích programů, o tom, jestli nejsou příliš rozvolněné a zda není třeba dopracovat standardy vzdělávání pro jednotlivé ročníky. Návrat k podobě osnov, s nimiž jsme pracovali před rokem 2005, již ovšem možný není a nemyslím si, že by o něm někdo vážně uvažoval."

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v ZŠ Sadská omezil na konstatování, že děti „mají krásnou školu a skvělou paní ředitelku, tudíž by se jim mělo v lavicích líbit". Možná to nebyl záměr, ale touto větou v podstatě vyjádřil to, oč by ve vzdělávacím systému skutečně mělo jít – o přívětivé klima ve třídách a motivovaný pedagogický sbor, v čemž je osobnost ředitele klíčová.

Hrozí jim poprava?

Prezident Miloš Zeman se podíval mezi žáky ZŠ Curieových v Praze 1. S dětmi hovořil i o uprchlících. Pomáhat by se podle něj mělo pouze těm, kterým v domovských zemích hrozí poprava. Těch je ale „strašně málo". Nabídl žákům též výklad, podle něhož se islám nyní nachází ve srovnatelné fázi jako křesťanství 
v dobách inkvizice. Těžko říct, co si z toho školáci vzali, ale asi je spíš zaujalo prezidentovo přiznání, že mu nešla matematika, tělocvik a zpěv.

I když se přiznal, že prezidentování ho baví, překvapivě nabídl jako ideálního kandidáta na Hrad předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten ji však v minulosti dvakrát odmítl a včera Zemanův podnět nechtěl komentovat. „Prezident je především ten, kdo si o to řekne sám. Musí mít odvahu, aby se přihlásil s kandidaturou a nesmí to být taková ta sedící panenka 
v koutě," přidal Zeman návod na to, jak se stát prvním mužem či ženou státu.

Klaus vidí propast

Na pěkná slovíčka v první školní den nedbal školský expert ODS Václav Klaus ml. Podle něj vzdělanost mladých lidí stagnuje a „rozevírá se propast mezi dětmi podporovanými rodiči a slabší polovinou žactva". Kritizuje, že se má školní docházka prodloužit o další rok, ale „nikdo neřekne konkrétně, co budou děti umět více". To odmítá Tomáš Zatloukal: „Z odborného pohledu lze říci, že skutečně existuje jistá část dětí, které by ve svém dalším životním působení byly mnohem úspěšnější, kdyby před vstupem na základní školu navštěvovaly předškolní vzdělávání. Na to existuje řada respektovaných mezinárodních i národních studií. Proto by mělo být zájmem státu zajistit, aby co největší množství dětí do mateřských škol docházelo."