„Sněmovní lavice je tak trochu nešťastný termín, který navozuje představu, že poslanec jen sedí v cimře s dalšími 199 lidmi a škrábe se v uchu. Ve skutečnosti je to ale velmi pestrá a zajímavá práce, zejména pokud ji berete vážně,“ tvrdí v rozhovoru pro Deník bezprostředně po jmenování.

„Během čtrnácti let jsem dvě volební období působil na pozici místopředsedy výboru pro životní prostředí a v uplynulém období jsem byl jeho předsedou. Po celou dobu jsem byl v úzkém kontaktu se správami našich národních parků, můj nejoblíbenější Krkonošský nevyjímaje. Nová role, ke které mám velký respekt, nebude tedy krokem do neznáma. Těším se na ni a bonusem k tomu je, že budu víc doma,“ říká. Ve funkci střídá Jana Hřebačku, jenž řídil KRNAP deset let.

Jakou koncepci jste předložil výběrové komisi a ministrovi?
Odkrýt naplno předloženou koncepci je na výběrové komisi. Můžu snad prozradit, že jsem nenabídl revoluci, ale evoluci. Svou prezentaci jsem postavil na tom, že není třeba za každou cenu rozbíjet fungující systém. A přidal něco, čemu se moderně říká „out of the box thinking“. Kde kdo pro to dnes hledá vhodný český ekvivalent, přitom na trutnovské lesárně se tomu dávno říkalo obrana proti provozní slepotě. Prostě něco nápadů a inovací, které se lépe objevují člověku zvenčí, než rutinérovi z praxe. Není v tom nic negativního, je to prostě známý fakt.

Na post ředitele kandidovali čtyři pracovníci Správy KRNAP, včetně dvou náměstků. Ministr upřednostnil vás. Nebude to problém pro vzájemnou spolupráci?
Pan ministr Brabec respektoval návrh výběrové komise, stejně jako tak učinil u jiných výběrových řízení v jeho resortu, naposledy v případě ředitelů Výzkumného ústavu vodohospodářského a Českého hydrometeorologického ústavu. Že jsme si byli ve výběrovém řízení konkurenty i s pracovníky Správy KRNAP, nevidím jako problém. Všech v konkurzu zúčastněných si velmi vážím, obdivuji jejich práci a myslím, že budeme schopni spolupracovat velmi dobře. Doufám, že ani oni mě nevnímají jako nějaký cizorodý prvek.

Na co se v pozici ředitele zaměříte?
Hlavní úkoly nám narýsovala novela zákona o ochraně přírody a krajiny, schválená letos na jaře. Budeme se na Správě KRNAP soustředit na dokončení návrhu nové zonace a její dohodnutí s krkonošskými obcemi. Obdobně nás čeká navržení a dohodnutí klidových území a také zásad péče o národní park. Budeme pokračovat v údržbě bezlesí, stejně tak si hýčkat i naše lesy. V souladu s prioritami předchozí i této vlády budeme pracovat na udržení vody v krajině. Je toho spousta.

Které kroky plánujete nejdříve ve své funkci?
Rád bych se postupně setkal se všemi 244 kolegyněmi a kolegy ze Správy, navštívil pracoviště po celých Krkonoších a samozřejmě se seznámil s Andrzejem Rajem, ředitelem polského Karkonoskiego Parku Narodoweho a jeho týmem. Všechny čtyři naše národní parky jsou bilaterální, jsou oknem do Evropy a světa a tento jejich rozměr bychom měli rozvíjet.

Plánujete radikální změny?
Výběrové komisi jsem nabídl evoluci, k radikálním změnám se nechystám a asi je ode mě také nikdo neočekává. Potřebu dílčích změn přinese čas a s nimi se společně s týmem Správy budeme postupně potýkat.

Budete v kontaktu s odcházejícím ředitelem Janem Hřebačkou? Je pro vás jeho úspěšné působení inspirací?
Rozhodně. To, že zůstaneme v kontaktu, už jsme si stihli slíbit. Práce Jana Hřebačky je mi v mnohém vzorem, zřejmě už každý další ředitel Správy KRNAP bude v budoucnu poměřován právě s ním. Zejména v počátcích svého působení se Honza Hřebačka musel vypořádat s požadavky na redukci pracovních míst, velmi racionálně upravil organizační strukturu Správy. A co je velmi důležité, pomohl mezi Správou a krkonošskými obcemi nastavit vztah postavený na partnerství a důvěře. To je velmi důležitý a velmi křehký odkaz, o který je třeba nadále pečovat.