John oznámil rezignaci už dřív, když ohlásil návrat k novinářské práci. Byl zvolen čestným šéfem opozičních VV.

Devětatřicetiletý exministr dopravy, kterého soud nedávno a zatím nepravomocně zprostil viny z možného podplácení stranických kolegů, po volbě zopakoval, že chce bojovat za levnější potraviny a levnější dálnice, v programu vytýčil i pokračování boje proti korupci. „Je jasné, že pokud budeme dál terminátory, budou dál proti nám útoky," varoval Bárta.

Věci veřejné, které podle průzkumů nyní nemají šanci na vstup do Sněmovny, budou podle Bárty úspěšnou stranou, jež se bude podepisovat do českého veřejného života.

Bárta v kandidátském projevu nabídl zarputilost, pracovitost i pokoru. Do vedení strany na rozdíl od svých protikandidátů nenavrhl žádného z dosavadních místopředsedů. Jejich místa by měli podle Bárty obsadit poslanec Michal Babák, šéf jihočeských „véčkařů" Jiří Lexa a místostarostka brněnské čtvrti Černovice Petra Quittová.

Bárta připomenul, že se o předsednické křeslo ucházel už dříve a sliboval krev, pot a slzy. Nyní k tomu přidal i pokoru, která mu scházela, jak přiznal. Chce více naslouchat komunálním politikům, budovat stranu právě na této úrovni a podporovat i další spřízněná seskupení. Označil to za „nejzásadnější strategii přežití VV v následujících letech" a Quittová by v tom měla být vzorem a oporou.

Lexu si vybral jako muže, který se dokázal postavit „zradivšímu" Viktoru Paggiovi (LIDEM) a dokázal jihočeskou organizaci Jižní Čechy udržet ve straně Věci veřejné. Babák je podle Bárty „symbolem toho, co se děje celé straně". Byl vyšetřován policií kvůli svému majetku, ale očištěn.

Bártovi protikandidáti nominovali nejméně jednoho ze současných místopředsedů. Místopředseda a poslanec VV Petr Skokan by si za místopředsedkyni nechal poslankyni Janu Drastichovou, nově pak Babáka a Bártu, kterého označil i za adepta na premiérské křeslo.

Další místopředseda strany Jiří Kohout by chtěl ve vedení Bártu, Skokana a Drastichovou. Podobně obchodní zástupce ze Znojma Jan Blažek, který chtěl být alternativou vůči dosavadní prezentaci VV, nominoval Bártu, Skokana a Kohouta. Pátý z kandidátů, Radek Pazderník, se volební konference nezúčastnil.

Místopředsedy VV se stali Quittová, Babák a Lexa, jak chtěl Bárta

První místopředsedkyní Věcí veřejných se stala místostarostka Brna Černovic Petra Quittová a místopředsedy poslanec Michal Babák a šéf jihočeské organizace Jiří Lexa. Do funkcí je v sobotu zvolili delegáti konference VV tak, jak je nominoval nový stranický šéf Vít Bárta.

Až ve třetím volebním kole místopředsednické funkce obhájili poslanci Petr Skokan a Jana Drastichová. Šestým místopředsedou se až na čtvrtý pokus stal optik a předseda rakovnických VV Zdeněk Renc, který ve funkci vystřídal Jiřího Kohouta.

Čtyřicetiletá Quittová ve funkci nahradila Bártovu manželku a předsedkyni poslaneckého klubu VV Kateřinu Klasnovou, která už funkci neobhajovala. Jako místostarostka má na starosti školství, kulturu a bytovou politiku. „Věřím tomu, že má osoba přinese do vedení Věcí veřejných pohled zvenčí, nejenom pohled té Prahy, toho pragocentrismu, ale toho takzvaného obyčejného človíčka, který to vidí trošičku jinak," uvedla.

Sedmatřicetiletý poslanec Babák, kterého VV označují za svého ekonomického experta, připomenul své očištění z toho, že byl podezírán z finančních podvodů. Na rozdíl od Bárty, podle něhož by se strana měla soustředit na komunální politiku, je Babák přesvědčen o tom, že strana musí usilovat v příštích sněmovních volbách o hájení pozic v dolní komoře. VV po odchodu části svých členů k liberálním demokratům Karolíny Peake mají ve Sněmovně jen 11 zástupců z původních 24.

Devětapadesátiletý ekonom Lexa, který pracoval v průmyslových podnicích, ke svému věku poznamenal, že se cítí mladý. Nabídl se jako spojnice mezi centrem a regiony. Lexa, Babák, Renc a Quittová jsou ve vedení strany nováčky na rozdíl od padesátiletého Skokana a šestatřicetileté Drastichové. Ti ve volebním maratonu už od prvního kola patřili mezi favority na zvolení díky počtu získaných hlasů.

Doplnit vedení strany o pětašedesáti­letého Rence ve čtvrtém kole se rozhodli delegáti změnou volebního řádu přímo na konferenci. Jeho protikandidáty byli Kohout a poslanec Otto Chaloupka. Věci veřejné měly aktuálně čtyři místopředsedy, nyní jich mají mít šest. Tři vybíraly původně ze 13 krajských kandidátů, jeden z adeptů se nominace vzdal.

Vít Bárta byl doposud vnímán jako neformální lídr strany VV

Vizitka Víta Bárty, který se stal novým předsedou strany Věci veřejné:

Datum a místo narození: 5. prosince 1973, Praha

Současné funkce: poslanec Poslanecké sněmovny (od května 2010); člen poslaneckého klub VV (od dubna do října 2012 nezařazený poslanec)

Vzdělání: absolvoval střední zdravotnickou školu; po nedokončeném studiu medicíny vystudoval Policejní akademii ČR v Praze; titul JUDr. získal na bratislavské Akademii policejního sboru.

Profesní kariéra: jako vysokoškolák založil v roce 1992 původně pořadatelskou a později bezpečnostní agenturu ABL (dnes Mark2 Corporation Czech); před vstupem do politiky působil jako její generální ředitel; od července 2010 do dubna 2011 byl ministrem dopravy ve vládě Petra Nečase.

Politická kariéra: v červnu 2010 byl jedním z hlavních vyjednávačů VV o vládě; ministr dopravy (červenec 2010-duben 2011); volební manažer VV (červenec 2010-listopad 2010); předseda poslaneckého klubu VV (červenec 2011-duben 2012).

Členství v politických stranách: od května 2010 člen VV (od dubna do května 2012 měl členství pozastavené).

Rodina: ženatý (v létě 2010 si vzal tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Kateřinu Klasnovou); bezdětný.

Ostatní:

Již od roku 2009, kdy se strana VV představila širší veřejnosti jako politický subjekt s reálnou šancí uspět ve volbách do Sněmovny, byl označován za faktického lídra VV, ačkoliv od června 2009 byl předsedou strany Radek John a Bárta do května 2010 nebyl ani členem VV.

Spolu s dalšími podnikateli založil Klub angažovaných podnikatelů (KAP), který v srpnu 2009 poskytl straně Věci veřejné sponzorský dar 12 milionů korun; KAP dal straně deset milionů na volební kampaň i v březnu 2010.

V médiích se opakovaně spekuluje, že Bárta vstoupil do politiky, aby získal výhody pro agenturu ABL. Počátkem dubna 2011 uveřejnila Mladá fronta Dnes materiál, který měl Bárta o tři roky dříve prezentovat na tajném setkání špiček ABL. „Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci," prohlásil tehdy podle deníku Bárta. Bárta nicméně vždy trval na tom, že mu nejde o byznys.

V červenci 2010 svůj podíl ve firmě ABL prodal kvůli angažmá v politice bratrovi Matějovi.

Jako ministr dopravy se zviditelnil požadavkem slev od stavebních firem. Krátce po nástupu do funkce kvůli tomu dočasně zastavil některé stavby na železnici a silnicích.

V květnu 2011 byla zveřejněna nahrávka z neformální stranické porady, na níž tvrdil, že prezident Václav Klaus udělá, co mu řekne. Za svůj výrok se Bárta Klausovi posléze omluvil. Počátkem září téhož roku prezident o Bártovi prohlásil, že je to velmi šikovný, bystrý politik a homo politicus.

Kritici mu vyčítají podle nich nedemokratický styl řízení strany. I jeho manželka Kateřina Klasnová v říjnu 2010 kritizovala dominantní roli Bárty ve VV a údajnou totalitu, která kvůli němu ve straně panuje.

Loni v dubnu byl nepravomocně odsouzen za korupci k podmíněnému osmnáctiměsíčnímu trestu s odkladem na 2,5 roku. Podle soudu uplácel poslance VV Kristýnu Kočí a Jaroslava Škárku nabídkou výhodných půjček. Odvolací soud v prosinci rozhodl, že Bárta trestný čin nespáchal, a věc nařídil znovu projednat. Letos v lednu Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil Bártu i Škárku viny (Škárka byl nepravomocně odsouzen na tři roky nepodmíněně za to, že z Bárty vylákal peníze, aby ho zdiskreditoval).