Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 430 žádostí, což je o 143 meziročně méně. Na druhém místě byli Iráčané se 146 žádostmi, což by meziroční růst o 124. Vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Letos dál nejčastěji chtěli získat azyl občané Sýrie, Kuby, Číny a Vietnamu, kteří českým úřadům předali od 58 do 81 žádostí. Pod 50 žádostí o azyl podali například občané Arménie, Ruska, Afghánistánu či Gruzie.

Za deset měsíců roku podle statistik ministerstva azyl získalo 146 lidí, dalších 268 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim hrozí nebezpečí. V 799 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 743 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi.