Zástupci ministerstva školství a ministerstva zahraničí na pátečním setkání s vyučujícími češtiny z celého světa také upozornili, že je potřeba zaměřit se v zahraničí nejen na dlouholeté usedlíky, ale hlavně na Čechy, kteří do zahraničí vyjeli v posledních 20 letech a u nichž jsou české kořeny ještě živé.

Český jazyk a kultura se pěstují na lektorátech při zahraničních vysokých školách. Nyní jich ve 24 státech funguje 50, většina v Evropě. Zmocněnec pro krajanské záležitosti na ministerstvu zahraničí Stanislav Kázecký ale uvedl, že zatímco například ve Francii je lektorátů osm, ve Španělsku jen jeden. Nabídka by proto měla v budoucnu víc odpovídat poptávce, a je možné, že se některé lektoráty přesunou.

Podle Jindřicha Fryče z ministerstva školství totiž na řadě univerzit v západní Evropě kvůli nedostatku peněz utlumují podporu těchto kurzů. Mezi priority zahraniční politiky navíc patří spíš oblast východní Evropy a západní Balkán.

Lidé s českými kořeny se chtějí učit jazyk

Kromě lektorátů se čeština učí i v rámci krajanských komunit. Sedm pedagogů v současnosti působí v Evropě, hlavně v Chorvatsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině, dalších pět pak učí potomky českých emigrantů v Jižní Americe, zejména v Argentině. „My budeme moci v budoucnu vysílat až 15 učitelů," řekla Olga Vlachová, který má v Domě zahraničních služeb tento program na starosti. Už v příštím školním roce se výuka rozšíří do Chicaga.

Lidé s českými kořeny se chtějí učit jazyk, aby mohli v Česku studovat nebo pracovat, ale také třeba proto, že jim učarovala Praha, česká literatura nebo hudba. Podle Kázeckého je ale potřeba věnovat se studentům, kteří s rodinou odešli do zahraničí po listopadu 1989 a jejichž kontakt s rodnou zemí a jazykem je tak stále živý.

Na lektoráty a učitele v krajanských komunitách dává Česká republika 37,5 milionu korun, rozpočet je zhruba stejný jako loni.