Ministerstvo vnitra si však za občankami s čipem stojí a slibuje, že v budoucnosti budou skýtat mnohem větší možnosti než dosud. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) Česko v tomto ohledu zaostalo za světem.

„Chtěli bychom, aby měli lidé stále větší šanci na internetu s vysokou mírou zabezpečení získávat informace ve formátu elektronického podpisu, ve formátu občanského průkazu, na kterém bude čip, který občanovi komfortně umožní komunikovat s úřady, řekl ČTK Chovanec.

Právě zjednodušení komunikace s úřady považuje za jeden z cílů pro druhou polovinu svého mandátu. Majitelé takových občanských průkazů budou moci získávat informace, které jsou o nich uvedeny v registru obyvatel, daňovém portálu a dalších úředních systémů.
Lidé s portály veřejné správy budou moci komunikovat pomocí takzvaného autorizačního certifikátu, který každý čip bude mít.

Ověřování totožnosti

Ověřování totožnosti by mělo být jednodušší a šlo by provést nejen na úřadě, ale i na dálku. Možnost, že čip bude sloužit jako jakýsi identifikátor, kterým se lidé budou moci přihlásit do různých registrů státní správy, považuje ředitel sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil za bezpečnější, než kdyby obsahovaly citlivé informace, jako je například zdravotnická dokumentace. „Každý čip může být prolomitelný," vysvětlil ředitel.

Lidé by podle něho měli mít přístup k co největšímu množství informací, které o nich stát vede. „Čipová občanka sama o sobě není dobrá, ale záleží na tom, k čemu bude sloužit," doplnil.

Dalším z cílů zavádění nových občanských průkazů je poskytnout držitelům při výrobě elektronický podpis a zajistit tak jeho využití při podepisování elektronických dokumentů.

Elektronický podpis

„Elektronický podpis dovolí také podepisování soukromoprávních dokumentů," uvádí se v materiálu, který v pondělí projednávala vláda. Nové funkce by měly snížit riziko zneužití dokladu. Před zahájením zavádění občanky s čipem ale bude potřeba změnit zákony.
Na dotaz Deníku, jestli bude výměna povinná, nebo si lidé občanky bez čipu budou moci ponechat do konce jejich platnosti, ministerstvo předběžně odpovědělo, že „výměna by neměla být povinná".

První občanky s čipem začaly úřady vydávat v lednu 2012 a hned zpočátku bylo jasné, že lidé toho od nich moc neočekávají. Za první tři lednové týdny o ně tehdy požádaly necelé dva tisíce obyvatel, o běžnou občanku bez čipu pak přes 90 tisíc lidí. Za celý rok potom úřady vydaly přes 14 tisíc průkazů s čipem. V dalších letech už zájem o tyto občanské průkazy strmě klesal.

Občanky v podobě kreditní karty nahradily starší formáty. Zmizely z nich údaje o dětech, o manželovi, manželce, partnerovi nebo partnerce a libovolně na nich může být uveden akademický titul. Od ledna 2012 mohou občanský průkaz vlastnit i děti mladší patnácti let.