Pokud chtějí čeští občané působit v jiné než české armádě, musí mít souhlas prezidenta. Výjimku tvoří armády členských zemí NATO. Proto vstupem do aliance podle Medka počet žádostí o prezidentský souhlas rapidně poklesl. Nejvíce lidí totiž chce vstoupit do francouzské cizinecké legie. "Vzhledem k tomu, že tato jednotka je regulérní součástí francouzských ozbrojených sil a Francouzská republika patří mezi členy NATO, není ke vstupu do cizinecké legie nutné povolení prezidenta republiky," poznamenal Medek.

Češi také mohou legálně působit v ozbrojených silách státu, jehož občanství vedle českého mají. "V ostatních případech je třeba, aby občan svou řádně odůvodněnou žádost zaslal na ministerstvo obrany. To poté společně s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničních věcí tuto žádost posoudí a předloží ji prezidentu republiky ke konečnému rozhodnutí," uvedl Medek.

Od roku 2005 na ministerstvo obrany doputovaly pouze čtyři žádosti. Dvě se týkaly ozbrojených sil Irské republiky a jedna ozbrojených sil Australského společenství. "Zatím poslední žádost z roku 2013 se týkala ozbrojených sil Syrské arabské republiky," dodal Medek. Prezident Miloš Zeman poslední žádost odmítl. "Prezident republiky se po obdržení stanovisek zúčastněných ministerstev rozhodl žádosti jmenovaného nevyhovět," sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Pokud by Čech či Češka působili v cizí armádě, hrozí jim v ČR až pětileté vězení. Když by se tak stalo v době, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav, odsouzeni by mohli být až na deset let. Branný zákon nepostihuje zapojení Čechů do neoficiálních ozbrojených sil. Podle Medka ale i tak mohou jejich členy čekat po návratu do ČR potíže. Souzeni totiž mohou být třeba za teroristický útok, válečnou krutost, perzekuci obyvatelstva či za použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje.

Zapojení Čechů do cizích armád naposledy rozvířilo zatčení dvou Čechů v Turecku. Policie u nich údajně našla dokumenty, které svědčí o jejich členství v milicích syrských Kurdů YPG, a obvinila je proto z členství v teroristické organizaci. YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí politické zájmy syrských Kurdů. Ankara ji ale považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazená k teroristickým skupinám.