Po zvýšení, jak se na něm dohodla tripartita, dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Vláda slibuje pokračování růstu, což žádají odbory. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11.000 korun měsíčně od ledna příštího roku budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Úprava minimální mzdy má podle vlády přispět k omezení výplat mezd načerno a ke zvýšení zájmu o práci domácích zaměstnanců na pracovních místech, kde nyní často pracují cizinci.

Odbory žádají, aby minimální mzda stoupla na 11.500 korun.

Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.

V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27.297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10.919 korun.

Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23.047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.