Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé na Šumavě podpořili boj proti kůrovci

Modrava /FOTOGALERIE/ – Až z Křivoklátska nebo z Krkonoš dorazili účastníci happeningu, který se v neděli konal na Modravě nedaleko lokality Na Ztraceném, kde ekologičtí aktivisté blokovali kácení kůrovcem napadených smrků.

22.8.2011 22
SDÍLEJ:

Šumavský happening na ModravěFoto: DENÍK/David Kojan

Několik stovek účastníků akce podpořilo vedení Národního parku Šumava v boji proti kůrovci. Ekologičtí aktivisté se happeningu nezúčastnili.

Akce začala na parkovišti v Modravě, kde podpořil obyvatele Šumavy i ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jan Stráský. „V situaci, ve které jsme se ocitli, je veřejnost poslední nadějí. Absolutně není možné, abychom očekávali, že se domluví vědci. Bude velmi složité, aby se domluvila naše politická reprezentace, a aby se tak stalo aspoň zčásti, musí jasně slyšet stanovisko veřejnosti,“ řekl mimo jiné na shromáždění.

Lidé z celé republiky

Po divadelním představení, ve kterém místní parodovali ekologické aktivisty i některé novináře, kteří podle nich informovali o blokádě ne zcela nestranně, se účastníci happeningu vydali na Modravskou horu. „S účastí jsem velmi spokojen, hlavně mě těší, že dorazili lidé ze všech koutů České republiky, například z Křivoklátska nebo Krkonoš. Radost mi udělal i velký počet účastníků, kteří došli až na Modravskou horu. Tady vidí, co umí kůrovec, vidí, co je důsledkem nezodpovědného ponechání velké rozlohy lesa svému osudu. Vidí, že důsledkem jsou obrovské vytěžené plochy,“ řekl Deníku v cíli pochodu modravský starosta Antonín Schubert.

Z Křivoklátu přijel na happening Karel Breník. „Na Křivoklátsku máme podobný problém, i když ještě nejsme tak daleko jako na Šumavě. Ministerstvo životního prostředí chce podat návrh zákona na zřízení Národního parku Křivoklátsko, přičemž podle mě se to většině obyvatel nelíbí. Proti vzniku parku bojujeme i peticí, nechceme dopadnout jako Šumava,“ vysvětlil Breník.

Nová petice

Účastníci modravského happeningu mohli podepsat novou petici Za záchranu historické šumavské krajiny a budoucího života jejích obyvatel. „Petice oficiálně odstartovala dnešním dnem. Mezi veřejností určitě bude o připojení k petici zájem, takže doufáme, že deset tisíc podpisů, které jsou zapotřebí, aby se mohla projednávat v senátu, nasbíráme v co nejkratší době,“ uvedla starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Podepsat mohli lidé i tzv. Modravskou výzvu, která mimo jiné žádá premiéra Petra Nečase, aby osobně přispěl k urychlené stabilizaci poměrů v Národním parku Šumava.

Autor: David Kojan

22.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT