Zastupitelé obcí proto budou nejen muset rychle zapomenout na řadu plánovaných investičních akcí, ale čekají je škrty i v oblasti podpory kultury, sportu a různých volnočasových aktivit. Někde již dokonce zvažují snižování počtu zaměstnanců, třeba u městské policie. „U nás už se ptáme, jestli tuto složku nebudeme držet pouze v nočních hodinách,“ prohlásil Lukl, jenž je rovněž starostou jihomoravského Kyjova.

„Já si myslím, že je to celé postavené na hlavu,“ zhodnotil přístup poslanců Lukl. „To, co se obyvatelům České republiky přidá formou zrušení superhrubé mzdy, bude zase vytaženo z jejich peněženek formou zvýšení poplatků či daní, a nikdo z toho nebude mít prospěch,“ míní.

Zástupci obcí i dalších organizací zastupujících regiony se již před hlasováním o daňovém balíčku shodovali s hejtmany řady krajů, že změna bude znamenat zásadní ohrožení stability veřejných rozpočtů. „Dosud žádný schválený zákon neměl na rozpočty samospráv takto negativní a skokový efekt,“ uvedl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).

Vyšší daň z nemovitosti

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že obce mohou nedostatečné příjmy kompenzovat zvýšením daně z nemovitosti. Již letos se přitom obyvatelé mnohých obcí a měst či jejich částí museli smířit s výrazným nárůstem této daně, kterou si nově mohou navyšovat samy radnice. „Další pokračování zvyšování daně z nemovitosti mohou obyvatelé řady měst očekávat hned zkraje roku 2021,“ uvedl Kovanda.

Lukl ještě v den hlasování předpokládal, že většina radnic k tomuto kroku nepřistoupí. Nyní se však již této možnosti také obává. „Pokud budou obce chtít udržet výši dotačních programů pro podporu mládežnické kultury či sportu, budou na to muset prostředky nějak sehnat,“ konstatoval. Například základní umělecké školy jsou sice z významné části financovány ze státního rozpočtu, prostředky na nákup nových hudebních nástrojů si ale musí sehnat sám zřizovatel.

S nedostatkem peněz na investice se radnice v důsledku koronavirové krize potýkaly již v letošním roce. Mnoho investičních akcí zejména v první polovině roku také zbrzdila opatření související s nouzovým stavem. Před příchodem podzimní „druhé vlny“ nákazy si starostové slibovali větší stavební ruch od posledních měsíců letošního roku.

„Oživení trošku nastalo, ale rozhodně ne v plné výši a podle předpokladů z počátku letošního roku, kdy obce měly schválené investiční rozpočty,“ posteskl si Lukl. „Co mám informace od obcí různých velikostí tady u nás v regionu, tak z letošních zamýšlených investic byla realizována necelá polovina,“ dodal.