Oběti srpna 1969 stále čekají na omluvu i odškodné

Rodiny mrtvých nesměly o svých blízkých mluvit, ranění se ze strachu nechávali ošetřit tajně, zatčených a odsouzených se dodnes nikdo nezastal, stejně jako lidí vyhozených ze zaměstnání a ze studia.

Represe ze srpna 1968 spojené s krvavým potlačením protestů proti pokračující sovětské okupaci a nastupující husákovské normalizaci jsou dodnes nezacelenou ranou.

V chodbě mě zmlátilo 100 policistů, řekl k srpnovému krveprolití pamětník

Ačkoli oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy se odškodnění dočkaly „už“ v roce 2005, oběti řádění československé armády, Lidových milicí a Veřejné bezpečnosti ze srpna 1969 se satisfakce nedočkaly dodnes. Podobně jako potrestání viníků tehdejších masakrů.

„Snahy najít ty, kteří zabili oněch pět demonstrantů, po roce 1989 byly, určité vyšetřování proběhlo už v roce 1969, ale potrestán nebyl nakonec nikdo,“ říká historik Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Už před přijetím zákona o obětech okupace cizími vojsky se přitom objevily názory, že by do zákona měly být zahrnuty oběti srpna 1969. „Oběti násilí spáchaného ve dnech kolem prvního výročí okupace patří ze všech myslitelných úhlů pohledu do stejné kategorie jako oběti násilí, jehož původci byli v srpnu 1968 i později cizí vojáci,“ uvedl už v roce 2004 Oldřich Tůma, tehdejší ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Zeman v září navštíví Srbsko. Na říjen pozval šest prezidentů

Jenže se tak nakonec nestalo. „Oběti roku 1969 jsou jiná kategorie, a to v důsledku činnosti československých ozbrojených složek,“ vysvětluje hlavní důvod bývalý poslanec ODS Hynek Fajmon, jeden z autorů zákona o odškodnění sovětské okupace. „Na tyto oběti bohužel dodnes zákon nemáme. Patří tam oběti pohraniční stráže, VB, StB a Lidových milicí,“ upozorňuje Fajmon.

Odboj to prý nebyl

Tak tomu je i v současnosti. Většina postižených ze srpna 1969 nespadá ani do kategorie „účastníků třetího odboje“. Protesty jsou totiž ministerstvem obrany i etickou komisí při Úřadu vlády posuzovány jako jednorázová akce. Jediné zadostiučinění se některým obětem represálií může dostat u důchodů.

Před 45 lety vyhořel Veletržní palác. Za požár mohla chyba lakýrníků

„U lidí vyloučených z politických důvodů ze studia lze na základě zákona o mimosoudních rehabilitacích připočítat navíc dva roky zaměstnání,“ uvádí Iva Hrazdílková, mluvčí veřejného ochránce práv.

Mezi politickými stranami však na druhé straně je vůle s tím něco dělat. Pro se vyslovil například poslanec ODS Pavel Žáček či místopředseda ANO Petr Vokřál. „Je nezbytné se k tomu postavit čelem a minimálně vyjádřit lítost a omluvu nad nespravedlností, která se stala,“ uvedl Vokřál, jenž by podpořil i odškodnění. Ve sněmovně přitom mají ODS a ANO spolu většinu 105 hlasů.