V současnosti trpí obezitou každé páté sedmileté dítě. Proto Všeobecná zdravotní pojišťovna zahájila projekt Žij zdravě, zaměřený na stravování ve školách.

„Obědy ve škole mi nechutnají, je to jen samá čočka na kyselo nebo hnědá omáčka. Radši si zajdu pro hamburger,“ říká desetiletý Honzík. Stejně jako on je na tom celá pětina českých školáků. Vyplývá to z čísel, která včera zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
To, že děti neumějí jíst zdravě, je podle odborníků na výživu hlavním důvodem, proč obézních dětí stále přibývá. V současnosti trpí obezitou každé páté sedmileté dítě. A právě proto VZP rozjíždí projekt Žij zdravě, který je zaměřený především na stravování ve školách.

„Chceme naučit děti jíst nejen zdravě, ale hlavně pestřeji. Chceme jim dokázat, že stravování ve školních jídelnách není vůbec špatné a že naopak může být velmi chutné,“ vysvětluje Tereza Květoňová, vedoucí oddělení veřejných záležitostí VZP. Naráží tak na fakt, že pětina dětí odmítá chodit na školní obědy.

A právě proto si VZP vzala na pomoc známé kuchaře Filipa Sajlera a Ondřeje Slaninu, kteří objíždí školy a snaží se dětem školní jídlo ozvláštnit. „Vzali jsme staré dobré recepty a přidali do nich chutnější a modernější suroviny. Snažíme se tak dětem dát něco nového, a přitom to, co už dobře znají,“ popisuje Filip Sajler recept na to, jak děti naučit jíst i to, co neznají a čemu se většinou vyhýbají.

Čtyřicítku svých receptů také v pondělí zveřejní na webu www.zijzdrave.cz, kde bude sloužit jako inspirace pro kuchařky základních, ale i mateřských škol.

„Všechny recepty samozřejmě odpovídají takzvanému spotřebnímu koši, tedy dodržují pevně stanovené množství bílkovin, tuků, sacharidů a dalších živin,“ dodává metodička pro školní jídelny a nutriční terapeutka Alena Strosserová. Recepty obsahují typická školní jídla, jako jsou třeba buchtičky se šodó, svíčková, špagety nebo rizoto, zároveň však obsahují i méně obvyklé pokrmy jako je například kuskus se zeleninovou omáčkou, salát César či zeleninová pizza.

Recepty jsou samozřejmě připraveny i tak, aby odpovídaly cenám obědů. Ty se pohybují mezi třinácti a třiceti korunami, přičemž průměrná cena školního jídla je pětadvacet korun. Rodiče tak platí pouze potraviny, na náklady na provoz, personální náklady a podobně přispívá stát.

„Ideální by bylo tento průměr o deset korun zvednout, pak by se vařilo nejen pestřeji, ale mnohem snadněji,“ myslí si Filip Sajler. Podle Aleny Strosserové je současná cena maximální, a její zvýšení by mohlo rodiče od kupování obědů jen odradit.


Dětská obezita versus školní obědy

* 20 procent dětí ve věku 6–12 let má nadváhu, 10 procent je obézních

* Každé páté dítě ve věku sedmi let trpí obezitou

* Školní oběd má tvořit 35 procent denního příjmu stravy u dětí

* 20 procent dětí však na obědy nechodí