Lidem se stýská po předlistopadových časech, tak to alespoň vypadá při pohledu na pulty obchodů.
Být dnes „in“ znamená být „retro“
Experti se přitom shodují, retro vlna je dnes vynikající byznys. Typický příklad je společnost Botas. Ta, ve spolupráci s mladými designéry, vzkřísila více než čtyřicet let starý model bot, který na trh uvedla pod názvem Botas Classic 66.
Přitom, jak sami autoři návrhu přiznali, na začátku celého nápadu vytvořit retro obuv byla recese. „Dostali jsme ve škole zadání nadesignovat sportovní botu. Vybrali jsme si Botas Classic a jen tak z hecu jsme oslovili Botas,“ uvedl nedávno jeden z designérů botasek Jakub Korouš.
Od té doby snad není v zemi jediných novin či televize, které by si zajímavého počinu nevšimly. Symbolem zašlých časů je i třeba legendární nanuk Míša, který se na trhu objevil v roce 1962. Pro větší připomenutí, je to rok, kdy Waldemar Matuška vyhrál svého prvního ze dvou Zlatých slavíků.
Tato kombinace tvarohového krému a kakaové polevy ale válcuje prodejní žebříčky, společně s dalšími tradičními zmrzlinami, dodnes. Vyšlo to například z prodejních výsledků v řetězcích Makro či Tesco.
Jesenka a pikao se nemění
A úspěch potravinářských výrobků nekončí jen u zmrzlin. Vzpomínáte si ještě na sladkou smetanovou pastu jesenku? „O jesenku a pikao je stále obrovský zájem. Nikdy jsme nezaznamenali žádný pokles,“ říká Jiří Nikl, výkonný ředitel Mlékárny Hlinsko, která jesenku vyrábí.
„Tyto výrobky mají úspěch, protože jsou stále stejné. Když jsme přišli s inovacemi, jako byla plastová tuba, prodeje nedosahovaly takového úspěchu,“ uvedl Deníku.
Lidé se rádi vrací, říká guru české reklamy
Podle odborníků se příchod retrovlny dal předvídat. Tvrdí to například guru české reklamy Jiří Mikeš. „Když se podíváte třeba na šedesátá léta, bylo to nevídané kulturní vzedmutí. V Česku bylo Pražské jaro. To je něco neopakovatelného. Lidé se do těchto časů v myšlenkách rádi vrací,“ říká.
„Navíc moderní doba se stále zrychluje a tradiční výrobky vnášejí do světa chaosu alespoň trochu jistoty,“ dodává. S tím souhlasí i šéfredaktorka odborného časopisu Moderní obchod Eva Klánová, která dodává, že jde i o jakýsi vzdor proti globalizaci. „Když se na pultech objeví výrobek, který kupovaly naše maminky či babičky, podvědomí zapracuje,“ poznamenala.
Boom tradičních českých značek
Samostatnou kategorií jsou tradiční české značky, které v poslední době zažívají boom. Příkladem může být výrobce dámského spodního prádla, společnost Triola. Na přelomu tisíciletí sice stála před krachem, pak se ale něco změnilo. „Zlomovým byl rok 2003. Nové vedení vytyčilo strategii, která udržela společnost v chodu a rekonstruovala značku i firmu,“ uvedla mluvčí Trioly Lýdie Procházková.
Jak firma píše na svém webu, nedělá prádlo jen pro ideály krásy, ale pro všechny postavy, i pro kypré slovanské tvary. Zajímavostí také je, že i Triola se vydala cestou retro. K dostání je kolekce dámského spodního prádla v líbivém stylu šedesátých let.
Ale tím celé dění okolo vzpomínek na doby minulé nekončí. Se svou troškou do mlýna chtěl přijít i výrobce nákladních automobilů, společnost Tatra. Uspořádala veřejné hlasování, kde si lidé mohli vybrat tu „nej“ tatrovku, která by se mohla vrátit znovu na silnice. Nakonec zvítězil model T 87 Hanzelky a Zikmunda. Kvůli krizi byl ale projekt odložen na takzvaně lepší časy.

Kdysi velkosériový výrobek, který si mohl dovolit prakticky každý. Dnes exkluzivní záležitost, kterou na ruce nosí třeba slavný francouzský herec Alain Delon. Řeč je o hodinkách Prim. Brand manažer značky Jan Prokop o nich říká, že jde o hodinky, které nedokážou nabídnout ani Švýcaři.
Primky si pamatuji jako skoro nezničitelné hodinky. Jak to, že byly tak kvalitní?
Primky byly vyvíjeny vždycky s důrazem na maximální spolehlivost, robustnost a snadnou opravitelnost. V tak masové výrobě si podnik nemohl dovolit větší množství reklamací. To by zahubilo firmu i v prostředí monopolního trhu a maximální podpory. Lidi by si takové hodinky prostě nekupovali, kdyby s nimi měli pořád jen potíže.
Co se ale s hodinkami Prim stalo po roce 1989? Pamatuji si, že pomalu začaly mizet z trhu, ale teď se z ničeho nic staly prestižní záležitostí.
Podnik Elton byl před rokem 1989 dominantním výrobcem hodinek, ale dělal třeba i komponenty pro zbrojní výrobu. Spolu s omezením zbrojního programu, privatizací a otevřením trhu to vedlo k tomu, že klesl odbyt. Výrobce se s tím snažil nějakým způsobem vyrovnat a soupeřit s konkurencí, než pochopil, že se bez zásadní restrukturalizace vyrovnat konkurenci nemůže. Nemůžete soutěžit s čínskými výrobci v ceně, nemůžete soutěžit s Japonci v otázce elektronických technologií a nemůžete ze dne na den začít soupeřit se Švýcary v otázce image, kterou si budují desítky let.
A jak se hodinky Prim staly exkluzivním zbožím?
Firma musela dramaticky snížit objemy produkce, a také se musela smířit s tím, že nebude levná. Musela si tedy vybrat něco, co nabídne zákazníkům navíc. A to něco byla zakázková výroba na hranici ruční práce. Dáváme lidem možnost stát se spoluautory návrhu. Takovou možnost nemají ani u Číňanů, Japonců a dokonce ani u Švýcarů. Tam si také můžete koupit hodinky za sto tisíc, ale zase to bude jen „konfekce“.
Hodinky Prim nosí hodně známých osobností, třeba herec Alain Delon. Nestaly se náhodou záležitostí jen horních deseti tisíc?
Primky jsou pro lidi, kteří jsou unaveni tím, co se prodává normálně v krámě. Jsou to lidé, kteří chtějí mít něco podle svého vkusu. Teprve v tomto případě ono známé heslo „náš zákazník náš pán“ dostává úplně jinou dimenzi.
Konkrétně na hodinky Prim jsem žádnou reklamu neviděl, a přesto jste úspěšní. Opravdu se držíte té zásady, že dobré zboží se chválí samo?
Je to tak, nepoužíváme žádnou formu klasické reklamy. Snažíme se, aby si produkty skutečně reklamu dělaly samy. Tento druh reklamy je pro tento typ výrobku ideální a nejefektivnější.
Kdybych takové hodinky chtěl, kolik si mám na ně připravit?
To je těžké říci. Jsme schopni udělat zakázkové hodinky za deset tisíc, ale i za více než milion korun. Krásné originální hodinky se ale dají pořídit i za třicet tisíc.
A ty hodinky za více než jeden milion korun, čím jsou tak zvláštní?
Cena těchto hodinek je daná tím, že jsou vyrobené z exkluzivních materiálů, v tomto případě z platiny. To je materiál, který je nejdražší a nejsložitější na zpracování.
Wartburg a trabant: oživení retrostylu
Berlín - Jak vyvést automobilky z krize? Jednou z cest je využití obliby retrostylu. V Německu, kde je navíc silný fenomén „ostalgie“, se možná znovu začnou vyrábět wartburgy a trabanty.
Znovuoživení wartburgu plánuje podle spekulací německého magazínu AutoBild recesí zkoušená automobilka Opel. Ta pod hradem Wartburg montuje malá auta úspěšné modelové řady Corsa. Nový wartburg by prý byl levnější variantou corsy.
Opel tak prý chce napodobit úspěch, který slaví francouzský Renault s obrozením rumunské dacie. Opel, který dosud patří pod americký koncern General Motors, v současnosti hledá nového investora. Mezi nejvážnější zájemce o převzetí patří Fiat a rakousko-kanadský dodavatel autodílů Magna.
Opel mezitím hledá i novou výrobní strategii. „Existují pracovní skupiny, které uvažují o automobilu za méně než 9000 eur (zhruba 240 000 Kč). Hovořilo se i o jménu Wartburg,“ potvrdil šéf závodní rady Opelu v Eisenachu Harald Lieske.
Jednadvacet let trvala pauza ve výrobě trabantů. Na autosalonu ve Frankfurtu se představí nástupce pro novou éru, a to jako elektromobil. Linky automobilky Trabant se zastavily v roce 1991, od roku 2012 se má rozběhnout výroba jeho nástupce. Za znovuzrozením značky stojí firma Herpa, která je známá především výrobou miniaturních modelů aut a letadel.
TOMÁŠ NOVÁK